Aerodynamika

verze 150802:1300 - pro zpracovani byly pouzity materialy z http://www.aeroklub.zamberk.cz/school.php

a_1. Podle Mezinárodní standardní atmosféry (MSA) hustota vzduchu s rostoucí výškou
  1. roste
  2. klesá v závislosti na tlaku a teplote podle stavové rovnice pro suchý vzduch
  3. nejprve roste a potom prudce klesá
  4. se nemení
a_2. Ve ctyrech dnech byly na letišti o nadmorské výšce 800 m namereny hodnoty tlaku a teploty. Které tyto hodnoty odpovídají podmínkám MSA pro výšku 800 m?
  1. tlak QFE 1013 hPa, teplota 10 °C
  2. tlak QFE 921 hPa, teplota -5 °C
  3. tlak QFE 921 hPa, teplota 10 °C
  4. tlak QFE 1013 hPa, teplota 20 °C
a_3. Jestliže letadlo letí ve výšce, ve které je tlak vzduchu roven tlaku podle MSA pro tuto výšku, ale teplota je výrazne vyšší, než odpovídá prubehu MSA, pak
  1. hustota vzduchu je vetší, než odpovídá MSA pro tuto výšku
  2. hustota vzduchu je menší, než odpovídá MSA pro tuto výšku
  3. hustota vzduchu má hodnotu odpovídající MSA pro tuto výšku, nebot teplot ji neovlivní
  4. hustota vzduchu muže mít hodnotu vetší i menší, než odpovídá MSA
a_4. Podle prubehu MSA tlak s rostoucí výškou
  1. klesá a dosahuje ve výšce 5,5 km polovicní hodnoty, než pri hladine more
  2. roste a dosahuje ve výšce 5,5 km dvojnásobné hodnoty, než odpovídá MSA
  3. zpocátku klesá a po dosažení izobarické hodnoty roste
  4. klesá v závislosti na teplote, jestliže teplota klesá méne než 0,65 °C/100m, pak tlak klesá o 8hPa/100m, je-li gradient teploty vetší než 1 °C/100m, tlak zacíná vzrustat
a_5. Podle prubehu MSA teplota s rostoucí výškou
  1. roste, a to o 0,65 °C na 100 m
  2. klesá, a to o 0,65 °C na 100 m
  3. klesá tak, že na horní hranici MSA dosahuje tzv. "absolutní nuly"
  4. klesá o 1 °C na 100 m
a_6. Výchozí hodnoty MSA jsou
  1. tlak 1013,25 hPa, teplota 15 °C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, tíhové zrychlení 9,81 m/s2. Tyto hodnoty jsou vždy vztaženy na nadmorskou výšku letište
  2. tlak 1013,25 hPa, teplota 15 °C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, tíhové zrychlení 9,81 m/s2. Tyto hodnoty jsou vztaženy na strední hladinu more
  3. tlak 760 hPa, teplota 15 °C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, tíhové zrychlení 9,81 m/s2. Tyto hodnoty jsou vztaženy na strední hladinu more
  4. vždy udávány pro každé letište v AIPu, oddíl AGA
a_7. Zkratka "IAS" uvádená napr. v letové prírucce znamená
  1. oznacení Mezinárodní standardní atmosféry
  2. oznacení "strední aerodynamické tetivy"
  3. indikovanou rychlost letu, tj. skutecnou rychlost letadla vuci zemi
  4. indikovanou rychlost letu, tj. rychlost letadla, kterou udává indikátor pitot-statické rychlomerné soustavy
a_8. Vzduch proudí ustálene trubicí kruhového promenného prurezu nakreslenou na obrázku. V cásti II je ze všech trí cástí trubice nejvetší

  1. prurez trubice
  2. rychlost proudu
  3. statický tlak
  4. hmotnostní tok
a_9. Vzduch proudí ustálene trubicí kruhového promenného prurezu nakreslenou na obrázku. V cásti I je ze všech trí cástí trubice nejvetší
  1. hmotnostní tok
  2. rychlost proudu
  3. statický tlak
  4. dynamický podtlak
a_10. Vzduch proudí ustálene trubicí kruhového promenného prurezu nakreslenou na obrázku (viz otázka c. 8). Soucet statického a dynamického tlaku je
  1. ve všech cástech trubice stále stejný a je roven celkovému
  2. nejvetší v cásti trubice I a III, v cásti II je menší o tu cást, která zpusobí urychlení proudu a vzrust dynamického tlaku
  3. nejvetší v cásti II, oproti cásti I a III je vetší o tu cást, která zpusobí urychlení proudu a vzrust dynamického tlaku
  4. ve všech cástech trubice roven statickému tlaku
a_11. Vzduch proudí ustálene trubicí kruhového promenného prurezu nakreslenou na obrázku. V cásti II je statický tlak ze všech trí cástí trubice
  1. nejvetší, proudení je nejvíce stlacené
  2. nejmenší, je zde nejvetší dynamický tlak
  3. nejmenší, jsou zde nejvíce rozšírené proudnice
a_12. Dynamický tlak je závislý na rychlosti letu. Zvetší-li se rychlost letu dvakrát, pak dynamický tlak se
  1. dvakrát zmenší
  2. dvakrát zvetší
  3. trikrát zvetší
  4. ctyrikrát zvetší
a_13. Dynamický tlak je závislý na konstantní rychlosti letu i na hustote vzduchu. V dusledku toho je ovlivnen také
  1. vlhkostí vzduchu, nebot pri vyšším obsahu vodní páry je vzduch hustší
  2. výškou letu, cím je výška letu vetší, tím je hustota vzduchu také vetší
  3. teplotou, se zvýšením teploty roste hustota vzduchu a tedy i dynamický tlak
  4. teplotou, se zvýšením teploty klesá hustota vzduchu a tedy i dynamický tlak
a_14. Dynamický tlak je závislý na konstantní rychlosti letu i na hustote vzduchu. V dusledku toho je ovlivnen také
  1. výškou letu, cím je výška letu vetší, tím klesá i dynamický tlak
  2. výškou letu, cím je výška letu vetší, tím roste i dynamický tlak
  3. teplotou vzduchu, se zvýšením teploty roste hustota a tedy i dynamický tlak
  4. vlhkostí vzduchu, nebot pri vyšším obsahu vodní páry je vzduch hustší
a_15. Jak se zmení rychlost proudu a statický tlak, když se zhustí v nejakém míste proudnice?
  1. rychlost se zvýší, statický tlak se zvýší
  2. rychlost se zvýší, statický tlak klesne
  3. rychlost klesne, statický tlak klesne
  4. rychlost klesne, statický tlak se zvýší
a_16. Jak se zmení rychlost proudu a statický tlak, když se rozšírí v nejakém míste proudnice?
  1. rychlost se zvýší, statický tlak klesne
  2. rychlost se zvýší, statický tlak vzroste
  3. rychlost klesne, statický tlak se zvýší
  4. rychlost klesne, statický tlak klesne
a_17. Na obrázku je nakreslena pitot-statická sonda. Jaký tlak je odebírán snímacem 1 a jaký snímacem 2?

  1. 1- statický 2 - dynamický
  2. 1 - dynamický 2 - celkový
  3. 1 - celkový 2 - statický
  4. 1 - statický 2 - celkový
a_18. Jaké geometrické charakteristiky profilu jsou oznaceny na obrázku?

  1. X - tlouštka Y - délka
  2. X - hloubka Y - tlouštka
  3. X - délka Y - tlouštka
  4. X - hloubka Y - výška
a_19. Jaké geometrické charakteristiky profilu jsou oznaceny na obrázku?
  1. X - tetiva, Y - strední cára profilu, Z - max. prohnutí strední cáry
  2. X - tetiva, Y - prohnutí, Z - výška
  3. X - prícka, Y - prohnutí, Z - výška
  4. X - prícka, Y - strední cára profilu
a_20. Která z geometrických charakteristik nakreslených na obrázku je tlouštka profilu a jak se vyjadruje?
  1. B, v (mm) nebo (cm)
  2. A, v (m)
  3. C, v % hloubky profilu
  4. B, v % hloubky profilu
a_21. Úhel nábehu je úhel, který
  1. svírá smer nabíhajícího proudu s tetivou profilu
  2. svírá tetiva profilu s vodorovnou rovinou (horizontem)
  3. svírá smer nabíhajícího proudu s vodorovnou rovinou (horizontem), tj. je nulový v horizontálním letu
  4. je dán sklonem dráhy letu k zemskému povrchu
a_22. Který úhel oznacený na obrázku je úhel nábehu?

  1. I
  2. II
  3. III
  4. IV
a_23. Pri obtékání profilu vzniká výsledná aerodynamická síla R, která se rozkládá na dve složky, Y a X. Který obrázek tuto situaci správne vystihuje?
  1. 1/
  2. 1/ a 3/
  3. 1/ a 4/
  4. 2/
a_24. Pri obtékání telesa vznikají aerodynamické síly. Nazývají se
  1. vztlak, odpor a výsledná aerodynamická síla
  2. vztlak, tíha a odpor
  3. výsledná aerodynamická síla, která se rozkládá na vztlak a odpor
  4. vztlak a výsledná aerodynamická síla (jejich soucet je vždy roven tíze)
a_25. Každá síla aerodynamického puvodu, která vzniká obtékáním telesa je závislá pouze na
  1. dynamickém tlaku (tj. soucinu hustoty vzduchu a druhé mocniny rychlosti letu), ploše krídla a souciniteli aerodynamické síly
  2. dynamickém tlaku (tj. soucinu hustoty a druhé mocniny rychlosti letu), ploše krídla a tíze letadla
  3. dynamickém tlaku (tj. soucinu hustoty a rychlosti letu), úhlu nábehu a tvaru telesa
  4. rychlosti letu, ploše krídla a souciniteli aerodynamické síly
a_26. Soucinitel aerodynamické síly (vztlaku, odporu....) závisí pouze na dvou faktorech. Na kterých faktorech závisí a na kterých nezávisí?
  1. Závisí na tvaru telesa a úhlu nábehu // Nezávisí na velikosti telesa, rychlosti letu a hustote vzduchu
  2. Závisí na velikosti telesa, rychlosti letu a hustote vzduchu // Nezávisí na tvaru telesa a úhlu nábehu
  3. Závisí na velikosti telesa a úhlu nábehu // Nezávisí na hustote vzduchu, tvaru telesa a rychlosti letu
  4. Závisí na tvaru telesa a úhlu nábehu, hustote telesa // Nezávisí na velikosti telesa, rychlosti letu a hustote vzduchu
a_27. Jestliže se pri stejném úhlu nábehu zvýší rychlost letu ze 110 km/h na 220 km/h, pak vztlak vzroste
  1. zustane stejný
  2. ctyrikrát
  3. trikrát
  4. dvakrát
a_28. Kluzák o hmotnosti 500 kg letí klouzavým letem ustálenou rychlostí 110 km/h na úhlu nábehu 7 stupnu. Prejde-li tento kluzák do stremhlavého letu a pri jeho vybrání dosáhne rychlosti 220 km/h na úhlu nábehu také 7 stupnu, pak vztlak
  1. vzrostl dvakrát a ciní asi 10 000 N
  2. vzrostl nepatrne, nebot pri vybrání pusobí setrvacné síly
  3. vzrostl ctyrikrát a ciní asi 20 000 N
  4. vzrostl ctyrikrát a ciní asi 1 250 N
a_29. Zvetší-li se úhle nábehu za letu dvakrát (pri stejné rychlosti letu), pak vztlak
  1. vzroste soucinitel vztlaku i vztlak ctyrikrát
  2. vzroste soucinitel vztlaku ctyrikrát, vztlak vzroste dvakrát
  3. soucinitel vztlaku se nezmení, vztlak vzroste ctyrikrát
  4. soucinitel vztlaku ani vztlak se nezmení
a_30. Vzroste-li behem letu rychlost dvakrát (pri stále stejném úhlu nábehu), tak
  1. vzroste soucinitel vztlaku i vztlak ctyrikrát
  2. vzroste soucinitel vztlaku ctyrikrát, vztlak vzroste dvakrát
  3. soucinitel vztlaku se nezmení, vztlak vzroste ctyrikrát
  4. soucinitel vztlaku ani vztlak se nezmení
a_31. Vzroste-li behem letu rychlost dvakrát (pri stále stejném úhlu nábehu), tak
  1. vzroste soucinitel odporu i odpor ctyrikrát
  2. vzroste soucinitel odporu dvakrát, odpor vzroste ctyrikrát
  3. soucinitel odporu ani odpor se nezmení
  4. soucinitel odporu se nezmení, odpor vzroste ctyrikrát
a_32. Behem letu se vztlak kluzáku (pri stejné konfiguraci) muže meni pouze vlivem
  1. rychlosti letu, úhlu nábehu a výšky letu
  2. rychlosti letu
  3. úhlu nábehu
  4. výšky letu
a_33. Behem letu se odpor kluzáku (pri stejné konfigurace) muže meni pouze vlivem
  1. rychlosti letu
  2. výšky letu
  3. úhlu nábehu
  4. rychlosti letu, výšky letu a úhlu nábehu
a_34. Vztlak na profilu vzniká v dusledku
  1. zhuštení proudnic pod profilem, tím se pod profilem vytvorí pretlak, nad profilem se proudnice rozšírí a tím se nad profilem vytvorí podtlak
  2. zhuštením proudnic nad profilem, tím se nad profilem vytvorí podtlak, pod profilem se proudnice rozšírí a tím se pod profilem vytvorí pretlak
  3. odtržení proudu na krídle
  4. náporu vzduchu na spodní stranu profilu (pri kladném úhlu nábehu)
a_35. Soucinitel vztlaku profilu je nejvíce ovlivnen
  1. tlouštkou profilu
  2. hloubkou profilu
  3. zakrivením profilu
  4. šípem krídla
a_36. Kde zacíná na profilu odtrhávání proudu?
  1. v mezní vrstve na sací strane profilu u odtokové hrany
  2. v mezní vrstve na sací strane profilu u nábežné hrany
  3. v úplavu na sací strane profilu u nábežné hrany
  4. v míste nejvetší tlouštky profilu
a_37. Odtržení proudu na profilu má za následek
  1. náhlý pokles soucinitele vztlaku, zmenu soucinitele klopivého momentu a vzrust soucinitele odporu
  2. náhlý pokles soucinitele odporu a vztlaku
  3. vzrust soucinitele odporu
  4. vzrust dynamického tlaku
a_38. Jak se nazývají druhy odporu, který vzniká na profilu a v cem mají svuj puvod?
  1. trecí odpor vzniká v mezní vrstve a tlakový odpor vytvorením úplavu pri odtrhávání proudu
  2. trecí odpor vzniká v mezní vrstve a talkový odpor je vyvolán pusobením pretlaku v blízkosti nábežné hrany
  3. indukovaný odpor vzniká obtékáním profilu indukovanou rychlostí, trecí odpor trením vzduchu o konstrukcní výcnelky profilu
  4. trecí odpor vzniká zrychleným pohybem cástic vzduchu, ke kterému dochází vlivem aerodynamického ohrevu, tlakový odpor vytvorením úplavu pri odtrhávání proud
a_39. Rozdílem tlaku nad a pod profilem pri jeho obtékání vzniká
  1. vztlak a interferencní odpor
  2. vztlak a trecí odpor
  3. vztlak a tah
  4. vztlak, odpor a klopivý moment
a_40. Který profil na obrázku muže mít pri nulovém úhlu nábehu nulový vztlak

  1. A/
  2. B/
  3. B/ a C/
  4. B/ a D/
a_41. Oblast proudení oznacená v obrázku císlem 2 je charakterizována tím, že je zde vzduch znacne rozvíren. Jak se tato oblast nazývá a k jakému deji zde dochází?

  1. mezní vrstva, prechází zde laminární proudení na turbulentní
  2. úplav, prechází zde laminární proudení na turbulentní
  3. mezní vrstva, zabrždený vzduch prošlý mezní vrstvou je strháván za profil ve forme víru
  4. úplav, zabrzdený vzduch prošlý mezní vrstvou je strháván za profil ve forme víru
a_42. Jaké oblasti proudení kolem profilu jsou na obrázku uvedeném k otázce c. 41 oznaceny císly 1, 2, 3?
  1. 1 - laminární mezní vrstva, 2 - turbulentní mezní vrstva, 3 - úplav
  2. 1 - laminární mezní vrstva, 2 - úplav, 3 - turbulentní mezní vrstva
  3. 1 - úplav, 2 - zešikmení proudu, 3 - nábežný bod,
  4. 1 - turbulentní mezní vrstva, 2 - úplav, 3 - laminární mezní vrstva
a_43. Muže dojít k odtržení proudu pri laminárním proudení v mezní vrstve?
  1. ne, nebot proudení nejprve musí prejít do turbulentního
  2. ano, je to zcela obvyklý postup pri odtržení proudu, kdy odtržením se stane z laminárního proudení turbulentní
  3. ano, je to velmi nežádoucí jev, odtržením se vytvorí rozsáhlý úplav
  4. ano, ale jen je-li kluzák vybaven zarízením na vyfukování mezní vrstvy
a_44. Který profil na obrázku je laminární a jaký režim letu nejvíce ovlivní znecištení jeho nábežné hrany?

  1. A/ a C/, znecištení nejvíce ovlivní vzlet kluzáku
  2. B/, znecištením se znacne snižuje max. soucinitel vztlaku a tím vzrustá min, rychlost letu
  3. B/, znecištením jsou nejvíce ovlivneny výkony v klouzavém letu, nebot je narušené laminární proudení a tím znacne snížen efekt tzv. "laminární boule"
  4. D/, znecištení vyvolá znacný prídavný klopivý moment ve smyslu "težký na hlavu"
a_45. Který profil na obrázku je laminární a jak výrazne ovlivní znecištení jeho nábežné hrany max. klouzavost kluzáku? (obr. u otázky 44.)
  1. A/ a C/, max. klouzavost se zhorší až o 30 %
  2. B/, max. klouzavost se zhorší až o 30 %
  3. B/, max. klouzavost se zlepší až o 30 %
  4. D/, max. klouzavost se zhorší až o 30 %
a_46. Vztlak vzniká pri obtékání profilu v dusledku vytvorení rozdílu tlaku nad a pod profilem. Jaký tlak je pod a nad profilem a jaký je pri bežných úhlech nábehu pomer jejich velikostí?
  1. pod profilem vzniká pretlak, nad profilem podtlak, který je velký jako jedna tretina pretlaku
  2. pod profilem vzniká podtlak, nad profilem pretlak, který je asi trikrát vetší, než podtlak
  3. pod profilem i nad ním vzniká podtlak, podtlak nad profilem je ale asi trikrát vetší
  4. pod profilem vzniká pretlak, nad profilem podtlak, který je asi trikrát vetší, než pretlak
a_47. Klasický a laminární profil mají dost odlišný prubeh soucinitele vztlaku na souciniteli odporu (poláry). Priradte profil na obrázku odpovídajícímu prubehu poláry.

  1. A/ (laminární profil) odpovídá cáre 1/
  2. B/ (laminární profil) odpovídá cáre 2/
  3. A/ (klasický profil) odpovídá cáre 1/
  4. A/ (laminární profil) odpovídá cáre 2/
a_48. Na obrázku je klasický a laminární profil. Který z nich obvykle dosahuje vetší soucinitel vztlaku a jak je na obrázku oznacen?
  1. A/ je laminární profil, který zpravidla dosáhne vetší soucinitel vztlaku
  2. B/ je klasický profil, který zpravidla dosáhne vetší soucinitel vztlaku
  3. B/ je laminární profil, který zpravidla dosáhne vetší soucinitel vztlaku
  4. oba profily jsou laminární, proto jejich max. soucinitel vztlaku je témer shodný
a_49. Indukovaný odpor lze zmenšit
  1. tlouštkou profilu a koncovými telesy na koncích krídla
  2. štíhlostí krídla a koncovými telesy na koncích krídla
  3. šípem krídla a tlouštkou profilu
  4. rozpetím krídla a hladkostí povrchu
a_50. Které krídlo má nejmenší soucinitel indukovaného odporu?

  1. A/
  2. B/
  3. C/
  4. indukovaný odpor všech krídle je nulový, nebot není uvažován vliv trupu letounu
a_51. Které krídlo má nejvetší štíhlost, jestliže jejich plocha je stejná? (obr. u otázky c. 50.)
  1. A/
  2. B/
  3. C/
  4. všechna krídla mají stejnou štíhlost
a_52. Které geometrické charakteristiky krídla jsou nakresleny v obrázku?

  1. A - rozpetí B - koncová hloubka C - hloubka D - vzepetí
  2. A - rozpetí B - korenová hloubka C - koncová hloubka D - úhel šípu
  3. A-délka krídla B - šírka krídla C - koncová šírka krídla D - úhel zešikmení
  4. A-délka krídla B - hloubka C - výška D - úhel šípu
a_53. Obtékání krídla se na rozdíl od profilu vyznacuje
  1. tloustnutím mezní vrstvy, zvetšením soucinitele odporu a vzrustem soucinitele vztlaku
  2. vytvorením víru na jeho koncích, zvetšením soucinitele odporu a zmenou prubehu vztlakové cáry
  3. vytvorením víru na jeho koncích, poklesem soucinitele odporu a zmenou prubehu vztlakové cáry
  4. znacným srážením vlhkosti krídla a tím snadným vznikem námrazy
a_54. Ve kterých letových režimech je velký soucinitel indukovaného odporu?
  1. pri malých úhlech nábehu, napr. ve stremhlavém letu
  2. pri malých úhlech nábehu, napr. v kroužení a pri letu minimální rychlostí
  3. pri velkých úhlech nábehu, napr. v kroužení a pri letu malou rychlostí
  4. pri velkých úhlech nábehu, napr. ve stremhlavém letu
a_55. Ve kterých letových režimech je soucinitel indukovaného odporu velmi malý nebo nulový?
  1. pri malých úhlech nábehu, napr. ve stremhlavém letu
  2. pri malých úhlech nábehu, napr. v kroužení a pri letu malou rychlostí
  3. pri velkých úhlech nábehu, napr. v kroužení a pri letu malou rychlostí
  4. pri velkých úhlech nábehu, napr. ve stremhlavém letu
a_56. Cím je zpusobeno znacné snížení indukovaného odporu za letu a jaké jsou jeho projevy?
  1. ke snížení induk. odporu dojde za letu v tesné blízkosti zeme, kdy malá vzdálenost krídla od zeme omezí vznik koncových víru. Zmenší se tak klesání v kroužení
  2. ke snížení induk. odporu dojde za letu v tesné blízkosti zeme, kdy malá vzdálenost krídla od zeme zabrání vytvorení koncových víru. Výrazne se tak zvýší klouzavost
  3. ke snížení induk. odporu dojde za letu ve velké výšce, kdy se vlivem malé hustoty vzduchu nevytvorí dostatecne velký tlakový spád pro vznik koncových víru. Výrazne se tak zvýší klouzavost
  4. ke snížení induk. odporu dojde, jestliže se na nosných plochách letounu vytvorí námraza, která zmení tvar krídla. Tak nevzniknou koncové víry a výrazne se zvýší klouzavost
a_57. V blízkosti zeme kluzák "plave". To je zpusobeno
  1. zvetšením klouzavosti, nebot vlivem blízkosti zeme se omezí vznik koncových víru na krídle
  2. zmenšením minimální rychlosti letu v dusledku vetší hustoty vzduchu v menších výškách
  3. zvetšenou úcinností výškového kormidla u zeme, která umožní privést kluzák na mnohem vyšší úhel nábehu, než je tomu ve volné atmosfére
  4. vytvorením prídavného vztlaku na kolech podvozku kluzáku, která jsou obtékána v bezprostrední blízkosti zeme
a_58. Výraznejší úcinek blízkosti zeme lze ocekávat u kluzáku
  1. s vysunutými vztlakovými a brzdícími klapkami
  2. se zasunutými vztlakovými a brzdícími klapkami
  3. s vysunutým podvozkem
  4. s ocasními plochami do "T"
a_59. V letové prírucce je uvedena minimální rychlost kluzáku ve vzletové konfiguraci 65 km/h. Je možné ocekávat, že v blízkosti zeme, kdy na kluzák pusobí "prízemní efekt" bude minimální rychlost
  1. také 65 km/h, nebot blízkost zeme nemá vliv na soucinitel vztlaku
  2. také 65 km/h, nebot vzletové prírucce je vždy minimální rychlost ve vzletové a pristávací konfiguraci uvádena s vlivem zeme
  3. vetší než 65 km/h
  4. menší než 65 km/h
a_60. Do jaké výšky lze pocítat s "prízemní efektem" v blízkosti zeme?
  1. asi do výšky jako je polovina rozpetí krídla
  2. do výšky 1 m
  3. do výšky 30 m
  4. do petinásobku výšky porostu na travnaté VPD a do 30 cm výšky kol hlavního podvozku na zpevnené VPD
a_61. Který kluzák bude mít zrejme nejmenší soucinitel indukovaného odporu? Kluzák s
  1. predním závesem vlecného lana
  2. obdélníkovým krídlem
  3. ocasními plochami ve tvaru "T"
  4. lichobežníkovým krídlem
a_62. Který prubeh soucinitele vztlaku po rozpetí prísluší nakresleným pudorysným tvarum krídel?

  1. A/ i B/ platí pro 1/
  2. A/ i B/ platí pro 2/
  3. A/ - 1/, B/ - 2/
  4. A/ - 2, B/ - 1/
a_63. Na kterém obrázku je správne nakreslena oblast, kde dojde nejdríve k odtržení proudu na nezkrouceném lichobežníkovém krídle, (oblast je vyznacen šrafováním)?

  1. A/
  2. B/
  3. C/
  4. D/
a_64. Na kterém obrázku je správne nakreslena oblast, kde dojde nejdríve k odtržení proudu na obdélníkovém krídle (oblast je vyznacena šrafováním)?

  1. A/
  2. B/
  3. C/
  4. D/
a_65. Na kterém obrázku je správne nakreslena oblast odtržení proudu na krídle vyvolaném poškozením jeho nábežné hrany (oblast je vyznacena šrafováním)?

  1. A/
  2. B/
  3. C/
  4. D/
a_66. Aerodynamickým a geometrickým zkroucením krídla se
  1. zmenšuje indukovaný odpor
  2. zabranuje odtrhávání proudu na koncích lichobežníkového krídla
  3. zabranuje odtrhávání proudu u korene lichobežníkového krídla
  4. zabranuje odtrhávání u korene obdélníkového krídla
a_67. V cem spocívá princip aerodynamického zkroucení lichobežníkového krídla, které zabranuje odtržení proudu na jeho koncích v oblasti kridélek?
  1. na konci krídla je použit profil, který dosahuje pozdeji kritického úhlu nábehu, než profil použitý u korene
  2. na konci krídla je profil nastaven na menší úhel, než profil u korene
  3. u lichobežníkového krídla se obvykle aerodynamické zkroucení nepoužívá
  4. krídlo na konci nesmí být príliš torsne tuhé, aby bylo umožneno menit jeho úhel nábehu podle intensity pusobení tlaku
a_68. V cem spocívá princip geometrického zkroucení lichobežníkového krídla, které zabranuje odtržení proudu na jeho koncích v oblasti kridélek?
  1. na konci krídla je použit profil, který dosahuje pozdeji kritického úhlu nábehu, než profil použitý u korene
  2. na konci krídla je profil nastaven na menší úhel, než profil u korene
  3. u lichobežníkového krídla se obvykle geometrické zkroucení nepoužívá
  4. krídlo na konci nesmí být príliš torsne tuhé, aby bylo umožneno menit jeho úhel nábehu podle intensity tlaku
a_69. V cem spocívá princip zkroucení obdélníkového krídla, které zabranuje odtržení proudu na koncích krídla v oblasti kridélek?
  1. na konci krídla je použit profil, který dosahuje pozdeji kritického úhlu nábehu, než profil použitý u korene
  2. na konci krídla je profil nastaven na menší úhel, než profil u korene
  3. u obdélníkového krídla se zkroucení obvykle nepoužívá
  4. krídlo na konci nesmí být príliš torsne tuhé, aby bylo možno menit jeho úhel nábehu podle intensity pusobení tlaku
a_70. Vysunutím brzdících klapek vznikne oblast proudení na krídle, kde je zrušen vztlak. Jaký tvar má tato oblast?
  1. vztlak je zrušen pouze na té cásti krídla, ze které se vysunuly brzdící klapky
  2. pokrývá celé krídlo
  3. Klínovite se zužuje za brzdícími klapkami po celé hloubce krídla
  4. klínovite se rozširuje za brzdícími klapkami po celé hloubce krídla a v nekterých prípadech muže zasáhnout i ocasní plochy a vyvolat rozkmitání konstrukce kluzáku
a_71. Pri zvetšování úhlu nábehu
  1. roste soucinitel vztlaku a odporu
  2. klesá soucinitel vztlaku a odporu
  3. roste soucinitel vztlaku, soucinitel odporu klesá
  4. klesá soucinitel vztlaku, soucinitel odporu roste
a_72. Pri kritickém úhlu nábehu
  1. dochází k náhlému poklesu soucinitele odporu
  2. dosahuje soucinitel vztlaku max. hodnoty, pri dalším zvyšování úhlu nábehu prudce klesá
  3. hrozí nebezpecí deformace konstrukce kluzáku, protože je dosažen vždy max. povolený násobek
  4. je prekrocena místní rychlost zvuku
a_73. Jak je v aerodynamické poláre vynesen úhel nábehu?

  1. úhel nábehu nejprve roste ve smeru šipky A, pak klesá a pri cymax. dosahuje 0
  2. polára platí vždy jen pro jeden úhel nábehu
  3. každému bodu odpovídá vždy jeden úhel nábehu. Úhel nábehu roste ve smeru šipky A
  4. úhel nábehu je vynesen jako parametr, každému bodu odpovídá vždy jeden úhel nábehu. Úhel nábehu roste ve smeru šipky B
a_74. Jak je v aerodynamické poláre oznacen bod max. klouzavosti? (obr. u otázky c. 73)
  1. 1
  2. 2
  3. 5
a_75. Jak je v aerodynamické poláre oznacen bod, kdy je dosaženo kritického úhlu nábehu?

  1. 1
  2. 2
  3. 4
  4. 5
a_76. Jak je v aerodynamické poláre oznacen bod, kdy je úhel nábehu nejvhodnejší let kluzáku s nejmenším klesáním? (obr. u otázky c. 75)
  1. 2
  2. 3
  3. 4
  4. 5
a_78. Jak je v aerodynamické poláre oznacen bod, kdy je úhle nábehu takový, že kluzák letí stremhlavým letem? (obr. u otázky c. 75)
  1. 1
  2. 3
  3. 5
  4. 6
a_79. Jak je v aerodynamické poláre oznacen bod, kdy akrobatický kluzák letí na zádech? (obr. u otázky c. 75)
  1. 1
  2. 2
  3. 5
  4. 6
a_80. Pri klouzavém letu je úhel nábehu
  1. vetší než pri kroužení
  2. menší než ve stremhlavém letu
  3. roven nule, nebot let probíhá témer v horizontální rovine
  4. menší než pri letu minimální rychlostí
a_81. Pri stremhlavém letu je úhle nábehu
  1. "kritický", nebot letu dojde snadno k prekrocení max. povoleného zatížení konstrukce
  2. vetší než v klouzavém letu
  3. blízký nule, soucinitel vztlaku je velmi malý nebo nulový
  4. vetší než pri letu minimální rychlostí
a_83. Který bod nakreslené vztlakové cáry odpovídá nulovému vztlaku kluzáku?

  1. A
  2. C
  3. D
  4. E
a_84. Záporný soucinitel vztlaku (a tím i vztlak kluzáku) muže být pouze jen
  1. pri záporném úhlu nábehu
  2. pri kladném úhlu nábehu
  3. pri úhlu nábehu vetším, než je "kritický"
  4. na kluzáku bez ocasních ploch (tzv. samokrídle)
a_85. Pri prekrocení kritického úhlu nábehu
  1. nedochází ke zmene klopivého momentu
  2. se mení klopivý moment kluzáku
  3. klopivý moment zpusobí pád kluzáku do vývrtky
  4. zustává klopivý moment nulový
a_87. Vytvorení námrazy na nosných plochách kluzáku má za následek
  1. znacný vzrust soucinitele odporu, soucinitel vztlaku zustává stejný
  2. zmenu všech aerodynamických charakteristik, max. soucinitel vztlaku výrazne klesá, roste soucinitel odporu, prubeh klopivého momentu se stává nepravidelný
  3. prírustek hmotnosti, aerodynamické charakteristiky obvykle neovlivní
  4. výrazný pokles soucinitele vztlaku a odporu
a_88. Který obrázek podává vysvetlení vzniku interferencního odporu?

  1. A
  2. B
  3. C
  4. D
a_89. Hlavní prícinou odtržení proudu je vždy
  1. snížení rychlosti letu pod hodnotu minimální rychlosti ve vodorovném prímocarém ustáleném letu
  2. prechod laminárního proudení na turbulentní
  3. prekrocení kritického úhlu nábehu
  4. prekrocení úhlu nastavení krídla
a_90. Muže dojít k prekrocení kritického úhlu nábehu i pri vyšší rychlosti, než je minimální rychlost uvádená letovou príruckou a oznacovaná obvykle vs?
  1. ne, nikdy
  2. muže, ale jen na kluzáku, který má nosné plochy pokryté námrazou
  3. muže, nebot odtržení proudu je zpusobeno prekrocením kritického úhlu nábehu, které nastane i pri vyšší rychlosti
  4. muže, ale jen pri vysunutých vztlakových klapkách
a_91. Pri prekrocení kritického úhlu nábehu dochází k odtržení proudu nejdríve
  1. na krídle
  2. na vodorovných ocasních plochách
  3. v okolí kabiny kluzáku
  4. na kýlové ploše
a_92. Podle obrázku urcete, jak je velký úhel nábehu kluzáku letícího klouzavým letem?

  1. 8°
  2. 3°
  3. 11°
  4. 13°
a_93. Podle obrázku urcete, jak je velký úhel nábehu kluzáku pri navijákovém vzletu?

  1. 29°
  2. 15°
  3. 11°
  4. 14°
a_95. Vysunutí vztlakových klapek prevážne zpusobí
  1. vzrust soucinitel vztlaku a odporu
  2. vzrust soucinitele vztlaku a odporu, mimo to se projeví klopivý moment ve smyslu "težký na hlavu"
  3. vzrust soucinitele vztlaku, pokles soucinitele odporu a mimo to se projeví klopivý moment ve smyslu "težký na ocas"
  4. vzrust soucinitele vztlaku, snížení soucinitele odporu a zvýšení max. klouzavosti
a_96. Vysunutí vztlakových klapek
  1. zhorší klouzavost
  2. zlepší klouzavost
  3. zlepší obratnost
  4. zlepší stoupavost
a_97. Na obrázku jsou poláry kluzáku se zasunutými a vysunutými vztlakovými klapkami (na kladnou výchylku). Jak je oznacena polára, která patrí kluzáku s vysunutými vztlakovými klapkami?

  1. A
  2. B
  3. A i B
  4. žádná
a_98. V tabulce jsou uvedeny minimální rychlosti ctyr kluzáku ze zasunutými a vysunutými vztlakovými klapkami. U kterého kluzáku jsou tyto charakteristiky zcela neobvyklé?
  1. zasunuté 65 km/h // vysunuté 55 km/h
  2. zasunuté 90 km/h // vysunuté 82 km/h
  3. zasunuté 65 km/h // vysunuté 73 km/h
  4. zasunuté 73 km/h // vysunuté 65 km/h
a_99. Vysunutím vztlakových klapek za letu
  1. vzroste vztlak kluzáku, nebot vzroste soucinitel vztlaku
  2. vzroste soucinitel vztlaku, ale vztlak zustane stejný
  3. vztlak se zmenší, protože vzroste soucinitel odporu
  4. soucinitel vztlaku se zmenší, ale vztlak vzroste
a_100. Pri letu s vysunutými vztlakovými klapkami rychlostí blízkou max. povolené rychlosti pro let s vysunutými vztlakovými klapkami pusobí vzduch na klapky tak, že
  1. se je snaží více vysunout
  2. vyvolá ohybove torsní kmity krídla
  3. se je snaží zasunout
  4. nejsou zatíženy žádnou silou
a_101. Jak vypadá rozložení vztlaku po rozpetí krídla pri letu s vysunutými vztlakovými klapkami?

  1. A
  2. B
  3. C
  4. D
a_102. Pri stejném úhlu nábehu je soucinitel vztlaku kluzáku s vysunutými vztlakovými klapkami
  1. vždy maximální
  2. vždy nulový
  3. menší než když má kluzák klapky zasunuty
  4. vetší než když má kluzák klapky zasunuty
a_103. Z jakého duvodu je omezena maximální rychlost letu s vysunutými vztlakovými klapkami?
  1. kluzák by mel príliš velký vztlak a stále by stoupal, až by prešel do pádu na vysoké rychlosti
  2. velké zešikmení proudu za krídlem by zvetšilo úcinnost ocasních ploch natolik, že by kluzák prešel do stremhlavého letu
  3. velký klopivý moment na krídle by vedl ke ztráte riditelnosti a kluzák by prešel do stremhlavého letu
  4. mohlo by dojít k prekrocení povoleného zatížení krídla
a_104. Šterbinová vztlaková klapka zpusobí
  1. zlepšení stability kluzáku kolem kolmé osy
  2. zlepšení stability kluzáku kolem bocné osy
  3. zlepšení klouzavosti
  4. zlepšení vlastností pri letu na malých rychlostech, protože k odtržení proudu dochází pozdeji
a_105. Šterbinová vztlaková klapka je úcinná
  1. i v prípade, kdy šterbina mezi krídlem a klapkou je zanesena (napr. snehem)
  2. i v prípade, že šterbina mezi krídlem a klapkou je deformována
  3. pouze je-li šterbina mezi krídlem a klapkou nepoškozená a volná
  4. pouze pri malých úhlech nábehu
a_106. Které poradí prostredku pro zvýšení vztlaku je serazeno správne podle jejich klesající úcinnosti?
  1. šterbinová klapka na odtokové hrane, slot, odklápecí vztlaková klapka, zarízení na vyfukování mezní vrstvy
  2. zarízení na vyfukování mezní vrstvy, odklápecí vztlaková klapka, šterbinová vztlaková klapka, slot
  3. slot, šterbinová vztlaková klapka, zarízení na vyfukování mezní vrstvy, odklápecí vztlaková klapka
  4. zarízení na vyfukování mezní vrstvy, šterbinová vztlaková klapka na odtokové hrane, odklápecí vztlaková klapka, slot
a_107. Vysunutím vztlakových klapek na zápornou výchylku se

  1. kluzák stane zpusobilý letu ve tríde akrobatické
  2. zvýší klouzavost pri vyšších rychlostech letu
  3. zmenší klouzavost pri vyšších rychlostech letu
  4. zvetší soucinitel odporu
a_108. Mezi prostredky pro zvýšení odporu lze zejména zahrnout
  1. sloty a vztlakové klapky
  2. námrazu vytvorenou na nábežných hranách, znecištení krídla a rozmeklou travnatou VPD
  3. zasunuté vztlakové klapky, brzdící štíty, spoilery, brzdící padák
  4. vysunuté vztlakové klapky do polohy pristání, brzdící štíty, spoilery a brzdící padák
a_109. Vysunutím brzdících klapek se
  1. zvetší soucinitel odporu i vztlaku
  2. zvetší soucinitel odporu, soucinitel vztlaku se zmenší
  3. zmenší soucinitel odporu i vztlaku
  4. zvetší šíp krídla a tím se zmenší soucinitel vztlaku
a_110. Vysunutím brzdících klapek se
  1. zmenší klouzavost i minimální rychlost letu
  2. zmenší klouzavost, minimální rychlost letu se zvetší
  3. zvetší klouzavost i minimální rychlost letu
  4. zvetší šíp krídla a tím se zvetší minimální rychlost letu
a_111. Zasunutím brzdících klapek se
  1. zvetší klouzavost i minimální rychlost letu
  2. zmenší klouzavost, minimální rychlost letu se zvetší
  3. zvetší klouzavost, minimální rychlost letu se zmenší
  4. zvetší šíp krídla a tím se zvetší minimální rychlost letu
a_112. Za letu (obzvlášte vyšší rychlostí) muže dojít vlivem intenzivnejšího tlakového pusobení na horní (sací) strane krídla
  1. k intenzivnímu vzniku víru v úplavu za krídlem a tím k rozkmitání konstrukce kluzáku
  2. k tomu, že brzdící klapky lze vysunout jen velkou silou
  3. k zasunutí vysunutých brzdících klapek
  4. k vysunutí (vysátí) zasunutých brzdících klapek
a_113. Vrtulový list je na své délce zkroucen, protože
  1. je tak zachován stejný úhel nastavení všech jeho profilu
  2. všechny profily listu vrtule potom pracují zhruba na stejném úhlu nábehu
  3. se tak sníží hlucnost vrtule
  4. se tím zabranuje tresení vrtule
a_118. S jakou vrtulí dosáhne motorový kluzák (nebo vlecný letoun) nejvetší zrychlení pri vzletu?
  1. s pevnou vrtulí
  2. s pevnou vrtulí s velkým úhlem nastavení
  3. s pevnou vrtulí navrženou pro cestovní let
  4. se stavitelnou vrtulí
a_124. Pri otácení listu pracujíc vrtule vznikají na každém jeho profilu dve síly, které jsou prícinou vzniku tahu a kroutícího momentu vrtule, Jak se tyto dve síly nazývají?
  1. odstredivá a dostredivá síla
  2. odstredivá síla a vztlak
  3. vztlak a odpor
  4. setrvacná síla a odpor
a_127. Vlivem pracující vrtule vlecného letounu
  1. vzniká za vrtulí oblast vzduchu s vyšší rychlostí, než je rychlost letu, tato oblast se nazývá vrtulový proud
  2. vzniká za vrtulí oblast vzduchu s nižší rychlostí, než je rychlost letu, tato oblast se nazývá vrtulový proud
  3. vzniká pred vrtulí oblast vzduchu s vyšší rychlostí, než je rychlost letu, tato oblast se nazývá vrtulový proud
  4. dochází k oteplení vzduchu, cemuž se ríká vrtulový proud
a_128. Letové vlastnosti kluzáku ve vleku za motorovým letounem jsou mimo jiné ovlivneni i
  1. výfukovými plyny motoru vlecného letounu
  2. vrtulovým proudem pred pracující vrtulí vlecného letounu
  3. vrtulovým proudem za pracující vrtulí vlecného letounu
  4. gyroskopickým momentem vrtule vlecného letounu
a_129. Co nemá vliv na letové vlastnosti kluzáku ve vleku za motorovým letounem?
  1. úplav za krídlem vlecného letounu
  2. zešikmení vrtulového proudu od pracující vrtule vlecného letounu
  3. zvýšení rychlosti ve vrtulovém proudu za vrtulí vlecného letounu
  4. reakcní moment vrtule pri náhlém zvýšení výkonu motoru vlecného letounu
a_135. Kolik souradnicových os má letadlo a jak se nazývají?
  1. 4, podélná, stranová, prícná a kolmá
  2. 3, podélná, stranová a zemská
  3. 2, soumernosti a nesoumernosti
  4. 3, podélná, bocná a kolmá
a_136. Podélná osa letadla svírá v rovine soumernosti s rychlostí letu úhel, který
  1. v prípade, že úhel nastavení krídla je nulový, je roven úhlu nábehu
  2. je vždy roven nule
  3. pilot vnímá jako úhel natažení kluzáku nad horizont a je indikován umelým horizontem
  4. je doplnkovým úhlem nábehu
a_137. Na obrázku je úhlem ??oznacen
  1. úhel snosu
  2. úhel náklonu
  3. úhel vybocení
  4. srázový úhel
a_138. Pohyb letadla, pri kterém se otácí kolem své podélné osy se nazývá
  1. klopení
  2. zatácení
  3. klonení
  4. zvrat
a_139. Pohyb letadla, pri kterém se otácí kolem své bocné osy se nazývá
  1. klopení
  2. zatácení
  3. klonení
  4. premet
a_140. Pohyb letadla, pri kterém se otácí kolem své kolmé osy se nazývá
  1. klopení
  2. zatácení
  3. klonení
  4. souvrat
a_141. Pohyb, pri kterém se letadlo za letu pohybuje i ve smeru své bocné osy, se nazývá
  1. klesání nebo stoupání
  2. bocní posuv (bocení)
  3. smyk
  4. pád po krídle
a_142. Pohyb, pri kterém se letadlo pohybuje i ve smeru své kolmé osy, se nazývá
  1. klesání nebo stoupání
  2. bocní posuv (bocení)
  3. vlastní rotace
  4. prulet poryvem
a_143. Pohyb letadla ve smeru jeho podélné osy se nazývá
  1. klesání nebo stoupání
  2. dopredný let
  3. pristání
  4. prechodový oblouk
a_151. Skutecnost, že motorový kluzák je schopen stoupat jen do urcité výšky (na hodnotu tzv. "dostupu"), je zpusobena
  1. poklesem tlaku s výškou, který vyvolá u pilota výškovou nemoc
  2. vytvorením námrazy na celém kluzáku, nebot ve vetších výškách klesá teplota pod bod mrazu
  3. zmenšením hustoty vzduchu s výškou, která zmenší výkon motoru
  4. zmenšením hustoty vzduchu s výškou, která sníží velikost soucinitelu vztlaku a odporu
a_153. V klouzavém letu je rovnováha mezi
  1. tíhovou silou a vztlakem
  2. tíhovou silou a odporem
  3. tíhovou silou a vztlakem, odporem a rychlostí letu
  4. tíhovou silou a výslednou aerodynamickou silou, která je souctem vztlaku a odporu
a_154. Klouzavost (uvažujeme vuci vzduchu) je ovlivnena jen
  1. letovou hmotností
  2. úhlem nábehu (tj. soucinitelem vztlaku a odporu)
  3. rychlostí vetru
  4. centráží
a_155. Hodnota optimální klouzavosti kluzáku cvicné kategorie (L 13, L 23 a pod) se pohybuje kolem
  1. 0,8
  2. 8
  3. 28
  4. více než 50
a_156. Hodnota optimální klouzavosti kluzáku standardní kategorie FAI (VSO 10, Discus a pod.) se pohybuje kolem
  1. 0,8
  2. 8
  3. 40
  4. více než 50
a_157. Hodnota optimální klouzavosti kluzáku volné kategorie FAI (ASW 22, Nimbus 4 a pod.) se pohybuje kolem
  1. 0,8
  2. 8
  3. 40
  4. více než 50
a_158. Optimální klouzavostí lze letet pri
  1. jednom úhlu nábehu
  2. dvou úhlech nábehu
  3. max. úhlu nábehu
  4. libovolném úhlu nábehu
a_159. Letí-li kluzák klouzavým letem pri takovém úhlu nábehu, že jeho klouzavost je napr. 28, pak to znamená, že
  1. doletí z výšky 1 km do vzdálenosti 28 km (pri bezvetrí), pricemž vztlak kluzáku je 28 krát menší než jeho odpor
  2. doletí z výšky 1 km do vzdálenosti 28 km (pri bezvetrí), pricemž vztlak kluzáku je 28 krát vetší než jeho odpor
  3. kluzák letí k zemi pod úhlem 28°, pricemž vztlak kluzáku je 28 krát vetší než jeho odpor
  4. za dobu 28 s uletí 1 km, pricemž vztlak kluzáku je 28 krát vetší než jeho odpor
a_160. Který úhel na obrázku kluzáku v klouzavém letu je úhel klouzání?

  1. I
  2. II
  3. III
  4. I a i II
a_161. Jak se nazývají úhly, které jsou na obrázku kluzáku v klouzavém letu oznaceny I a III? (obr. u otázky c. 160.)
  1. I je úhel klouzání, III je úhle nábehu
  2. I je úhle nábehu, III je úhel klouzání
  3. I i III je úhle klouzání
  4. I je úhel podélného sklonu, III je úhle pretažení
a_162. Jaký význam mají rychlosti v, vx, vy na obrázku kluzáku v klouzavém letu a jaký úhel svírá v s vx ? (obr. u otázky c. 160)
  1. v je rychlost letu, vx je rychlost klouzání, vy je rychlost klesání, rychlost letu a rychlost klouzání svírají úhel nábehu
  2. v je rychlost klesání, vx je rychlost letu, vy je rychlost klesání, rychlost letu a rychlost klesání svírají úhel klouzání
  3. v je rychlost letu, vx je rychlost dopredná, vy je rychlost klesání, rychlost letu a rychlost dopredná svírají úhel klouzání
  4. v je neprekrocitelná rychlost letu, vx je rychlost letu, vy je rychlost ve stremhlavém letu, úhel mezi v a vx nemá rádný praktický význam
a_163. Kluzák letí klouzavým letem, kterému odpovídá v rychlostní poláre bod A. Jakým zásahem rízení prejde kluzák do klouzavého letu charakterizovaného bodem X a jak se zmení pritom úhel nábehu, úhel klouzání a rychlost letu:

  1. pritažením rídící páky se zmenší úhel nábehu, úhel klouzání se nezmení, rychlost letu se zmenší
  2. pritažením rídící páky se zvetší úhel nábehu, úhel klouzání se zmenší, rychlost letu se zmenší
  3. pritažením rídící páky se zvetší úhel nábehu, úhel klouzání se zmenší, rychlost letu se zvetší
  4. bod X je bodem, který odpovídá max. klouzavosti kluzáku a kluzák max. klouzavosti muže dosáhnout, jen je-li jeho povrch zcela ocišten. Kluzák muže menit pouze svou rychlost a úhel klouzání, ale ne klouzavost. Kluzák na obrázku je znecišten tak, že jeho klouzavost je pro všechny režimy letu dána bodem A.
a_164. Kluzák letí klouzavým letem, kterému odpovídá v rychlostní poláre bod B. Jakým zásahem rízení prijde kluzák do klouzavého letu charakterizovaného bodem X a jak se zmení pritom úhel nábehu, úhel klouzání a rychlost letu? (obr. u otázky c. 163)
  1. potlacením rídící páky se zmenší úhel nábehu, úhel klouzání se nezmení, rychlost letu se zvetší
  2. potlacením rídící páky se zmenší úhel nábehu, úhel klouzání se zmenší, rychlost letu se zvetší
  3. pritažením rídící páky se zvetší úhel nábehu, úhel klouzání se zmenší, rychlost letu se zvetší
  4. bod X je bodem, který odpovídá max. klouzavosti kluzáku a kluzák max. klouzavosti muže dosáhnout jen je-li jeho povrch zcela ocišten. Kluzák muže menit pouze svou rychlost a úhel klouzání, ale ne klouzavost. Kluzák na obrázku je znecišten tak, že jeho klouzavost je pro všechny režimy letu dána bodem B.
a_165. Na obrázku je rychlostní polára kluzáku. Jak je oznacen bod, který odpovídá letu s max. klouzavostí, tj. min. úhlu klouzání?

  1. A
  2. B
  3. C
  4. D
a_166. Na obrázku je rychlostní polára kluzáku. Jak je oznacen bod, který odpovídá letu s minimální rychlostí? (obr. u otázky c. 165.)
  1. A
  2. B
  3. C
  4. D
a_167. Na obrázku je rychlostní polára kluzáku. Jak je oznacen bod, který odpovídá letu s minimální rychlostí klesání? (obr. u otázky c. 165.)
  1. A
  2. B
  3. C
  4. D
a_168. Na obrázku je rychlostní polára kluzáku. Jak je oznacen bod, který odpovídá letu stremhlav? (obr. u otázky c. 165.)
  1. A
  2. B
  3. C
  4. E
a_169. Jak je v rychlostní poláre oznacen bod, kdy kluzák dolétne z dané výšky nejdále? (obr. u otázky c. 165.)
  1. A
  2. B
  3. C
  4. E
a_170. Jak je v rychlostní poláre oznacen bod, kdy kluzák vydrží z dané výšky nejdéle v letu? Jaká je pritom rychlost letu vuci rychlosti, pri níž má kluzák max. klouzavost? (obr. u otázky c. 165.)
  1. A, rychlost letu pri nejmenším klesání je menší než pri max. klouzavosti
  2. B, rychlost letu pri nejmenším klesání je vetší než pri max. klouzavosti
  3. B, rychlost letu pri nejmenším klesání je menší než pri max. klouzavosti
  4. C, rychlost letu muže být libovolná
a_171. Na rychlostní poláre jsou vyznacené tri body. Pro které z nich platí, že úhly klouzání se navzájem neliší, zatímco rychlosti letu jsou rozdílné?

  1. X,Y a Z
  2. X a Y
  3. Y a Z
  4. X a Z
a_172. Na obrázku je rychlostní polára kluzáku v obsazení "SOLO". Cárkovane jsou vyznaceny tri rychlostní poláry, z nichž nekterá odpovídá rychlostní poláre téhož kluzák ve "DVOJÍM" obsazení. Urcete která.

  1. I, II a III
  2. I a II
  3. I
  4. II
a_173. Tri stejné kluzáky o stejné hmotnosti zacnou ze stejného místa klouzat ke stoupavému proudu. Kluzák A letí rychlostí odpovídající optimální klouzavosti v klidném ovzduší, kluzák B letí vyšší rychlostí a kluzák C ješte vyšší rychlostí (obr. 1). Kluzáky postupne dosáhnou stoupavého proudu a zacnou stoupat stejnou rychlostí prumerného stoupání vst. Stejnou výšku jako na zacátku získá první kluzák B (obr. 2). Který kluzák mel nejvetší preskokovou rychlost v a který nejvetší cestovní rychlost vc?

  1. nejvetší preskokovou rychlost mel kluzák C, nejvetší cestovní rychlost mel kluzák B
  2. nejvetší preskokovou rychlost mel kluzák C, nejvetší cestovní rychlost mel kluzák A
  3. nejvetší preskokovou rychlost mel kluzák B, nejvetší cestovní rychlost mel kluzák C
  4. preskokovou rychlost nelze posoudit, nebot není udán smer a rychlost vetru, cestovní rychlost všech kluzáku byla nulová, protože pri preskoku ztratily výšku.
a_174. Z rychlosti poláry kluzáku L 13 urcete optimální preskokovou rychlost a cestovní rychlost kluzáku o hmotnosti 400 g pri hodnote prumerného stoupání 0 m/s.

  1. optimální preskoková rychlost je 78 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h.
  2. optimální preskoková rychlost je 85 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  3. optimální preskoková rychlost je 112 km/h, cestovní rychlost je 64 km/h
  4. optimální preskoková rychlost je 78 km/h, cestovní rychlost je 68 km/h
a_175. Z rychlostní poláry kluzáku L 13 urcete optimální preskokovou rychlost a cestovní rychlost kluzáku o hmotnosti 480 kg pri hodnote prumerného stoupání 0 m/s (obr. u otázky c. 174.)
  1. optimální preskoková rychlost je 78 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  2. optimální preskoková rychlost je 85 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  3. optimální preskoková rychlost je 112 km/h, cestovní rychlost je 64 km/h
  4. optimální preskoková rychlost je 119 km/h, cestovní rychlost je 68 km/h
a_176. Z rychlostní poláry kluzáku L-13 urcete optimální preskokovou rychlost a cestovní rychlost kluzáku o hmotnosti 400 kg pri hodnote prumerného stoupání 1 m/s (obr. u otázky c. 174.)
  1. optimální preskoková rychlost je 78 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  2. optimální preskoková rychlost je 96 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  3. optimální preskoková rychlost je 96 km/h, cestovní rychlost je 46 km/h
  4. optimální preskoková rychlost je 112 km/h, cestovní rychlost je 119 km/h
a_177. Z rychlostní poláry kluzáku L-13 urcete optimální preskokovou rychlost a cestovní rychlost kluzáku o hmotnosti 480 kg pri hodnote prumerného stoupání 1 m/s (obr. u otázky c. 174.)
  1. optimální preskoková rychlost je 78 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  2. optimální preskoková rychlost je 85 km/h, cestovní rychlost je 49 km/h
  3. optimální preskoková rychlost je 119 km/h, cestovní rychlost je 68 km/h
  4. optimální preskoková rychlost je 104 km/h, cestovní rychlost je 49 km/h
a_178. Z rychlostní poláry kluzáku L-13 urcete optimální preskokovou rychlost a cestovní rychlost kluzáku o hmotnosti 400 kg pri hodnote prumerného stoupání 2 m/s (obr. u otázky c. 174.)
  1. optimální preskoková rychlost je 78 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  2. optimální preskoková rychlost je 85 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  3. optimální preskoková rychlost je 112 km/h, cestovní rychlost je 64 km/h
  4. optimální preskoková rychlost je 78 km/h, cestovní rychlost je 68 km/h
a_179. Z rychlostní poláry kluzáku L-13 urcete optimální preskokovou rychlost a cestovní rychlost kluzáku o hmotnosti 480 kg pri hodnote prumerného stoupání 2 m/s
  1. optimální preskoková rychlost je 78 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  2. optimální preskoková rychlost je 85 km/h, cestovní rychlost je 0 km/h
  3. optimální preskoková rychlost je 112 km/h, cestovní rychlost je 64 km/h
  4. optimální preskoková rychlost je 119 km/h, cestovní rychlost je 68 km/h
a_181. Behem vzletu motorového kluzáku nebo vzletu kluzáku v aerovleku lze pocítat s prízemním efektem
  1. pri rozjezdu a nadzdvihnutí
  2. pri rozjezdu, nadzdvihnutí a rozletu
  3. nejvíce v prechodovém oblouku
  4. ve všech fázích vzletu
a_182. Rychlost pri nadzdvihnutí behem vzletu motorového kluzáku nebo kluzáku v aerovleku nebo navijákem je
  1. približne o 10 až 15% vetší, než minimální rychlost
  2. približne o 10 až 15% menší, než minimální rychlost
  3. stejne velká jako rychlost, kdy je dosaženo max. klouzavosti
  4. vždy vetší, než je max. povolená rychlost letu s vysunutými vztlakovými klapkami
a_185. Které faktory prodlouží délku vzletu motorového kluzáku nebo kluzáku pri vzletu aerovlekem?
  1. vetší nadmorská výška letište, mekký a travnatý povrch dráhy, vítr do zad, vyšší teplota ovzduší
  2. vetší nadmorská výška letište, mekký a travnatý povrch dráhy, protivítr, vyšší teplota ovzduší
  3. vetší nadmorská výška letište, suchý a zpevnený povrch dráhy, vítr do zad, vyšší teplota ovzduší
  4. menší nadmorská výška letište, mekký a travnatý povrch dráhy, vítr do zad, vyšší teplota ovzduší
a_186. Které faktory prodlouží délku vzletu motorového kluzáku nebo kluzáku
  1. vyšší letová hmotnost, vyšší teplota ovzduší, vzletová dráha proti svahu, protivítr
  2. vyšší letová hmotnost, nižší teplota ovzduší, vzletová dráha proti svahu, vítr do zad
  3. vyšší letová hmotnost, vyšší teplota ovzduší, vzletová dráha proti svahu, vítr do zad
a_188. V první fázi rozjezdu behem vzletu kluzáku v aerovleku s bocním vetrem má kluzák snahu se vlivem vrtulového proudu vznikajícího za vlecným letounem
  1. výrazne vychylovat ze smeru, a to proti vetru
  2. naklánet se na návetrné krídlo
  3. naklánet se na závetrné krídlo
  4. rozkmitat
a_189. Jaký je obvyklý prubeh vzletu kluzáku v aerovleku?
  1. kluzák se nadzdvihne spolecne s vlecným letounem a behem rozletu má v dusledku zvyšující se rychlosti snahu stoupat
  2. kluzák se nadzdvihne, až když vlecný letoun je již ve fázi rozletu a proto má v dusledku zvyšující se rychlosti snahu stoupat
  3. behem rozletu a rozjezdu vlecného letounu má kluzák v dusledku zvyšující se rychlosti snahu prejít do pádu na vysoké rychlosti
  4. kluzák se nadzdvihne, když vlecný letoun je ješte ve fázi rozjezdu a do doby nadzdvihnutí a rozletu vlecného letounu má v dusledku zvyšující se rychlosti snahu stoupat
a_190. Letí-li kluzák behem rozletu pri vzletu aerovlekem s velkým prevýšením vzhledem k vlecnému letounu, tak
  1. zvedáním zadní cásti trupu privádí vlecný letoun na menší úhel nábehu a prodlužuje tak rozjezd vlecného letounu
  2. zvedáním zadní cásti trupu privádí vlecný letoun na vetší úhel nábehu a prodlužuje tak rozjezd vlecného letounu
  3. zvedání zadní cásti trupu pomáhá vlecnému letounu dríve se nadzdvihnout a tím zkracuje délku vzletu
  4. není kluzák zasažen úplavem a vrtulovým proudem vznikajícím za vlecným letounem, címž se znacne zvýší aerodynamická jemnost kluzáku a zkrátí tak délka vzletu
a_191. Jakou silou je nejvíce napínáno pri ustáleném horizontálním letu kluzáku v aerovleku vlecné lano?
  1. tahem motoru vlecného letounu, tj. asi kolem 2000N
  2. tíhovou silou kluzáku, tj. asi kolem 5000N
  3. odporem kluzáku, tj. asi kolem 200N
  4. odporem kluzáku, tj. asi kolem 2000N
a_192. Jaká je poloha kluzáku vuci vrtulovému proudu a úplavu za vlecným letounem, letí-li kluzák pri horizontálním ustáleném letu ve stejné výšce jako vlecný letoun nebo výrazne pod ním?
  1. ve stejné výšce nad vrtulovým proudem a úplavem, pri letu výrazne pod vlecným letounem pod vrtulovým proudem a úplavem
  2. ve stejné výšce nad vrtulovým proudem a úplavem, pri letu výrazne pod vlecným letounem nad vrtulovým proudem a úplavem
  3. ve stejné výšce pod vrtulovým proudem a úplavem, pri letu výrazne pod vlecným letounem pod vrtulovým proudem a úplavem
  4. ve stejné výšce nad vrtulovým proudem a pod úplavem, pri letu výrazne pod vlecným letounem (tzv. "pod vrtulákem") pod vrtulovým proudem a nad úplavem
a_193. Pri sestupném letu v aerovleku je v dusledku rozdílné aerodynamické jemnosti kluzáku a vlecného letounu
  1. nutné, aby pilot kluzáku povysunul brzdící klapky a tím brzdil sestup, jinak by motorový letoun snadno dosáhl vyšší rychlost, než je max. povolená pro let v aerovleku a kluzák by se musel vypnout
  2. nutné, aby pilot kluzáku povysunul brzdící klapky, jinak by pri zachování stejného úhlu klouzání predlétl vlecný letoun
  3. nutné, aby pilot kluzáku plne vysunul brzdící a vztlakové klapky, jinak by pri zachování stejného
a_194. Jaké jsou fáze vzletu kluzáku navijákem?
  1. rozjezd, odtržení, mírné stoupání, strmé stoupání až do predepsané výšky
  2. rozjezd, nadzdvihnutí, rozlet, prechodový oblouk, stoupání až do doby, než je zvlet obsluhou navijáku ukoncen
  3. rozjezd, nadzdvihnutí, rozlet, prechodový oblouk, stoupání do predepsané výšky
  4. rozjezd, nadzdvihnutí, prechodový oblouk, stoupání až do doby, než je zvlet obsluhou navijáku ukoncen
a_195. Jaký vliv má pri vzletu kluzáku navijákem vítr?
  1. prakticky žádný
  2. pri vzletu proti vetru není nutný príliš vysoký výkon navijáku, vlecné lano se proto pomalu zkracuje, címž se prodlužuje doba vzletu a dosažená výška je tak vetší. Pri vzletu po vetru je nutný vysoký výkon navijáku, vlecné lano se rychle zkracuje a dosažená výška je tak malá
  3. pri vzletu po vetru není nutný príliš vysoký výkon navijáku, vlecné lano se proto pomalu zkracuje, címž se prodlužuje doba vzletu a dosažená výška je tak vetší. Pri vzletu proti vetru je nutný vysoký výkon navijáku, vlecné lano se rychle zkracuje a dosažená výška je tak malá
  4. pri vzletu po vetru jsou vodorovné ocasní plochy ofukovány zezadu a tím kluzák snáze prechází na vetší úhly nábehu a do stoupání. Pri vzletu proti vetru je tomu naopak a je nutné pro privedení kluzáku do stoupání znacne pritáhnout rídící páku
a_196. Jaké nejvetší nebezpecí hrozí, jestliže pilot kluzáku pri vzletu navijákem prejde do stoupání prudkým prechodovým obloukem?
  1. pád kluzáku pri prerušení tahu navijáku, ke kterému muže dojít v tomto prípade mnohem snáze jednak v dusledku pretržení vlecného lana nebo pretížením motoru navijáku
  2. pretažení a pád kluzáku na vysoké rychlosti
  3. nadmerne vysoká spotreba paliva navijáku
  4. prekrocení maximálního povoleného násobku
a_197. Bocní závesy kluzáku pro vzlet navijákem jsou umísteny
  1. v težišti kluzáku
  2. ponekud pred težištem kluzáku
  3. ponekud za težištem kluzáku
  4. zásadne za místem prechodu laminární mezní vrstvy do turbulentní tak, aby nezvyšovaly trecí odpor trupu
a_198. Na obrázku jsou dva zpusoby provedení prechodového oblouku pri vzletu kluzáku navijákem. Písmenem A je oznacen prípad, kdy je v prízemním efektu dosažena vyšší rychlost, která umožnuje prudký prechodový oblouk a strmé stoupání. V prípade B je kluzák plynule preveden do stoupání. Který zpusob zajištuje bezpecný prubeh vzletu a pri kterém je obvykle výška získaná pri vzletu vetší?

  1. bezpecný zpusob: A, obvykle vetší výška: A
  2. bezpecný zpusob: A, obvykle vetší výška: B
  3. bezpecný zpusob: B, obvykle vetší výška: A
  4. bezpecný zpusob: B, obvykle vetší výška: B
a_199. V prípade prerušení tahu pri navijákovém vzletu za bocní závesy zbylá cást vlecného lana v bocních závesech zpusobí
  1. úplnou ztrátu smerové riditelnosti kluzáku
  2. prídavný klopivý moment ve smyslu "na ocas"
  3. prídavný klopivý moment ve smyslu "na hlavu"
  4. prudké naklonení kluzáku na návetrné krídlo
a_200. Na kterém obrázku je správne ukázána rovnováha sil v ustáleném stoupání kluzáku pri navijákovém vzletu?

  1. A
  2. B
  3. C
  4. D
a_201. Jak je velký násobek v ustáleném stoupání pri vzletu kluzáku navijákem?
  1. prestože pilot nepocituje pretížení, nebot násobek není zpusobený setrvacnou silou, je jeho velikost kolem 2 a muže být i vyšší
  2. vždy 1, protože pilot nepocituje žádné pretížení
  3. vždy 0, protože pilot nepocituje žádné pretížení
  4. vždy vetší než max. povolený násobek
a_202. Proc je pri vzletu kluzáku navijákem omezena max. rychlost letu?
  1. pri vleku vysokou rychlostí by pracoval naviják na príliš vysokém výkonu, aby k tomu nedocházelo, je rychlost vleku omezena
  2. kluzák je pri rychlosti, kterou letí ve vleku navijákem na mnohem vyšším úhlu nábehu, než je tomu pri stejné rychlosti v klouzavém letu, a proto by mohl prekrocit max. povolený násobek
  3. kluzák je pri rychlosti, kterou letí ve vleku navijákem, na mnohem menším úhlu nábehu, než je tomu pri stejné rychlosti v klouzavém letu, a proto by mohl prekrocit max. povolený násobek
  4. vyplývá to bezprostredne z obálky obratu a poryvu
a_203. Jaké jsou fáze pristání?
  1. klouzání z predepsané výšky, prechodový oblouk (vyrovnání), výdrž (podrovnání), dosednutí, dojezd
  2. klouzání z výšky 4. okruhové zatácky, prechodový oblouk (vyrovnání), výdrž (podrovnání), dosednutí, dojezd
  3. klouzání z predepsané výšky, prechodový oblouk (vyrovnání), vyplavání, dosednutí, dojezd
  4. klouzání z predepsané výšky, prechodový oblouk (vyrovnání(, dosednutí, dojezd
a_204. Které faktory prodlužují délku pristání?
  1. vyšší letová hmotnost, vyšší teplota ovzduší, vzletová dráha ze svahu, protivítr
  2. vyšší letová hmotnost, nižší teplota ovzduší, vzletová dráha proti svahu, vítr do zad
  3. vyšší letová hmotnost, vyšší teplota ovzduší, vzletová dráha ze svahu, vítr do zad
  4. nižší letová hmotnost, vyšší teplota ovzduší, vzletová dráha proti svahu, vítr do zad
a_205. Ve které fázi pristání muže nejsnáze dojít k pádu na vysoké rychlosti?
  1. v klouzání
  2. v prechodovém oblouku
  3. ve výdrži
  4. v žádné, protože pri pristání jsou rychlosti pomerne nízké
a_206. Na obrázku jsou rychlostní poláry kluzáku v letové konfiguraci, s vysunutými vztlakovými klapkami a s vysunutými brzdícími klapkami. Jak je oznacena rychlostní polára, která odpovídá rychlostní poláre kluzáku s vysunutými vztlakovými klapkami?

  1. A
  2. B
  3. C
  4. A,B, i C
a_207. Na obrázku jsou rychlostní poláry kluzáku v letové konfiguraci, s vysunutými vztlakovými klapkami a s vysunutými brzdícími klapkami. Jak je oznacena rychlostní polára, která odpovídá rychlostní poláre kluzáku s vysunutými brzdícími klapkami? (obr. u otázky c. 206)
  1. A
  2. B
  3. C
  4. A, B i C
a_208. Proc je pri pristání velmi nebezpecné již vysunuté vztlakové klapky znovu zasunout? Protože
  1. se zmenší odpor a proto výrazne klesne rychlost
  2. se zvetší rychlost a kluzák zacne znovu sám stoupat
  3. se zmenší podstatne vztlak a kluzák se prosedne
  4. kridélka ztratí úcinnost
a_209. Který bod v rychlostní poláre kluzáku odpovídá max. klouzavosti vuci zemi, jestliže kluzák letí proti vetru o rychlosti 10 m/s (tj. 36 km/h)

  1. žádný
  2. A
  3. B
  4. C
a_210. Který bod v rychlostní poláre kluzáku odpovídá max. klouzavosti vuci zemi, jestliže kluzák letí po vetru o rychlosti 10m/s (tj. 36 km/h) (obr. u otázky c. 209.)
  1. žádný
  2. A
  3. B
  4. C
a_211. Násobek zatížení udává
  1. o kolik je v daném okamžiku letu vztlak kluzáku vetší, než jeho tíha
  2. kolikrát je v daném okamžiku vztlak kluzáku vetší než vztlak, jaký má kluzák pri stejné rychlosti v ustáleném klouzavém letu
  3. kolikrát jsou ocasní plochy kluzáku více zatíženy než jeho krídlo
  4. s jakou bezpecností je kluzák konstruován
a_212. Násobek zatížení udává
  1. kolikrát je v daném okamžiku letu vztlak kluzáku vetší, než jeho tíha
  2. o kolik je v daném okamžiku vztlak kluzáku vetší, než vztlak, jaký má kluzák pri stejné rychlosti v ustáleném klouzavém letu
  3. kolikrát jsou ocasní plochy kluzáku více zatíženy než jeho krídlo
  4. s jakou bezpecností je kluzák konstruován
a_213. V horizontálním ustáleném letu motorového kluzáku nebo klouzavém letu kluzáku je násobek roven
  1. 0
  2. 2
  3. -4,5
  4. 1
a_214. Okamžitá velikost násobku za letu závisí na
  1. velikosti vztlaku, tj. predevším na rychlosti letu a úhlu nábehu
  2. max. povolené letové hmotnosti
  3. rychlosti letu
  4. otáckách vrtule
a_215. Nejvíce pilot ovlivní velikost násobku
  1. pritažením nebo potlacením rídící páky
  2. vysunutím podvozku
  3. vyvážením "težký na ocas"
  4. vyvážením "težký na hlavu"
a_216. Velikost násobku +3 znamená
  1. že pilot o hmotnosti 80 kg je tažen ze sedacky silou približne 2400N
  2. že pilot o hmotnosti 80 kg je tlacen do sedacky silou približne 2400N (tj. jako kdyby vážil 240 kg)
  3. že pilot o hmotnosti 80 kg je tlacen do sedacky silou približne 3200N (tj. jako kdyby vážil 320 kg)
  4. že konstrukce kluzáku je trikrát více zatížena, pilot v žádném prípade ale nic nepocítí
a_217. Nejvetší možný násobek pri dané rychlosti letu lze dosáhnout
  1. pri letu s úhlem nábehu pro max. klouzavost
  2. ve skluzu
  3. pri max. souciniteli vztlaku (tj. pri kritickém úhlu nábehu)
  4. ve vývrtce
a_218. Násobek vetší než +1 je dosažen vždy, když
  1. je kluzák priveden na kritický úhel nábehu pri rychlosti vetší, než odpovídá minimální rychlosti v horizontálním ustáleném letu
  2. pilot pridá nebo ubere výkon motoru, u kluzáku vysune nebo zasune brzdící klapky
  3. pilot vychýlí smerovku
  4. se kluzák nachází v tzv. "beztížném stavu"
a_219. Pri letu se záporným násobkem
  1. je pilot tlacen do sedacky a vztlak ohýbá krídlo kluzáku smerem dolu
  2. hrozí nebezpecí rozkmitání konstrukce kluzáku
  3. je pilot tažen ze sedacky a vztlak ohýbá krídlo kluzáku smerem nahoru
  4. je pilot tažen ze sedacky a vztlak ohýbá krídlo kluzáku smerem dolu
a_220. Jaké nebezpecí hrozí, když kluzák za letu prekrocí nejvyšší povolený provozní násobek o 30%?
  1. dojde ke znicení konstrukce kluzáku
  2. popraská lak na lakovaných cástech konstrukce kluzáku
  3. na konstrukci kluzáku se objeví trvalé deformace, nedojde ale k jejímu znicení
  4. nepujde vysunout podvozek
a_221. Jaké nebezpecí hrozí, když kluzák za letu prekrocí nejvyšší povolený provozní násobek o 70%?
  1. dojde ke znicení konstrukce kluzáku
  2. popraská lak na lakovaných cástech konstrukce kluzáku
  3. na konstrukci kluzáku se objeví trvalé deformace, nedojde ale k jejímu znicení
  4. nepujde vysunout podvozek
a_222. Jaký prubeh bude mít vybírání stremhlavého letu, když ho provede na velkém úhlu nábehu?
  1. let bude stranove nestabilní
  2. let bude probíhat po dráze o velkém polomeru s malým násobkem
  3. let bude probíhat po dráze o malém polomeru s velkým násobkem
  4. let bude probíhat po dráze o malém polomeru s malým násobkem
a_223. Pri vybrání ze stremhlavého letu velkou rychlostí se obvykle dosáhne
  1. velkého násobku
  2. malého násobku
  3. max. povoleného záporného násobku
  4. "beztížného stavu"
a_224. Jaký význam má silne vytažená cára, omezující na obrázku obálku obratu v rozsahu od rychlosti minimální (oznacené Vs1) až do návrhové rychlosti obratu (oznacené va)?

  1. v tomto rozsahu rychlostí není možné provádet žádné akrobatické obraty, jinak hrozí nebezpecí úplného znicení konstrukce
  2. v tomto rozsahu rychlostí nelze dosáhnout vetšího násobku, než udává grafická závislost, protože tato cára odpovídá letu s max. soucinitelem vztlaku
  3. v tomto rozsahu rychlostí se nesmí dosáhnout vetší násobek, než udává grafická závislost, protože by pri dalším zvyšování úhlu nábehu hrozilo nebezpecí úplného znicení konstrukce kluzáku
  4. v tomto rozsahu rychlostí se nesmí dosáhnout menší násobek než jaký udává grafická závislost, protože jinak by kluzák prešel do pádu
a_225. Ve kterém rozsahu rychlostní obálky obratu je možné pri použití plné výchylky výškovky prekrocit max. povolený násobek a jaká barva oblouku na rychlomeru tomu odpovídá?
  1. vs1 až vne, zelená
  2. vs1 až va, žlutá
  3. vs1 až va, zelená
  4. va až vne, žlutá
a_226. Jaký význam má silne vytažená cára, omezující na obrázku obálku obratu v rozsahu od návrhové rychlosti obratu (znacené VA) do max. prípustné rychlosti letu (oznacené VNE)?

  1. v tomto rozsahu rychlostí je možné provádet veškeré akrobatické obraty, pritom hrozí nebezpecí úplného znicení konstrukce
  2. v tomto rozsahu rychlostí nelze dosáhnout vetšího násobku, než udává grafická závislost, protože tato cára odpovídá letu s max. Soucinitelem vztlaku
  3. v tomto rozsahu rychlostí se nesmí dosáhnout vetší násobek, než udává grafická závislost, protože by pri dalším zvyšováním úhlu nábehu hrozilo nebezpecí úplného znicení konstrukce kluzáku
  4. v tomto rozsahu rychlostí se nesmí dosáhnout menší násobek než jaký udává grafická závislost, protože jinak by kluzák prešel do pádu
a_227. Ve kterém rozsahu rychlostí obálky obratu není možné i pri použití plné výchylky výškovky prekrocit max. povolený násobek a jaká barva podstatné cásti oblouku na rychlomeru tomu odpovídá? (obr. u otázky c. 226)
  1. Vs1 až VNE, zelená
  2. Vs1 až VA, žlutá
  3. Vs1 až VA, zelená
  4. VA až VNE, žlutá
a_228. Jaký význam má cára omezující obálku obratu pri maximální prípustné rychlosti (oznacené VNE)?

  1. pevnostní, pri vyšší rychlosti by došlo k porušení konstrukce kluzáku
  2. pri vetší rychlosti by bylo dosaženo místní rychlosti zvuku
  3. pri vetší rychlosti by mohlo dojít k prekrocení max. povolených otácek vrtule
  4. pri vetší rychlosti by kluzák dosáhl kritického úhlu nábehu a prešel by do pádu na vysoké rychlosti
a_229. Velikost násobku pri pruletu poryvem se zvetšuje, když kluzák
  1. letí vetší rychlostí, má vetší letovou hmotnost poryv je slabý
  2. letí vetší rychlostí, má vetší letovou hmotnost a poryv je silný
  3. letí vetší rychlostí, má menší letovou hmotnost a poryv je silný
  4. letí nižší rychlostí, má menší letovou hmotnost a poryv je silný
a_230. V jaké rozsahu obálky poryvu není možné, aby poryv zpusobil znicení konstrukce kluzáku? (obr. u otázky c. 228.)
  1. Vs1 až VNE, v tomto rozsahu rychlostí dojde k pádu kluzáku
  2. Vs1 až VA, v tomto rozsahu rychlostí dojde ke snížení riditelnosti kluzáku
  3. VA až VNE, v tomto rozsahu rychlostí dojde k pádu kluzáku
  4. Vs1 až VA, v tomto rozsahu rychlostí dojde k pádu kluzáku
a_231. ve správné zatácce musí být vztlak
  1. stejne velký jako pri stejné rychlosti v horizontálním ustáleném letu (u kluzáku v klouzavém letu)
  2. vetší než pri stejné rychlosti v horizontálním ustáleném letu (u kluzáku v klouzavém letu)
  3. menší než pri stejné rychlosti v horizontálním ustáleném letu (u kluzáku v klouzavém letu)
  4. vetší nebo menší než pri stejné rychlosti v horizontálním ustáleném letu (u kluzáku v klouzavém letu), a to podle toho, zda je zatácka mírná ci ostrá.
a_232. Ve správné zatácce musí být úhel nábehu
  1. stejne velký, jako pri stejné rychlosti v horizontálním ustáleném letu (u kluzáku v klouzavém letu)
  2. vetší než pri stejné rychlosti v horizontálním ustáleném letu (u kluzáku v klouzavém letu)
  3. menší než pri stejné rychlosti v horizontálním ustáleném letu (u kluzáku v klouzavém letu)
  4. vetší nebo menší než pri stejné rychlosti v horizontálním ustáleném letu (u kluzáku v klouzavém letu), a to podle toho, zda je zatácka mírná ci ostrá
a_233. Na obrázku je kluzák v zatácce pri pohledu ze shora. V jaké zatácce kluzák letí

  1. správné
  2. skluzové
  3. výkluzové
  4. není zrejmé
a_234. Na obrázku je kluzák v zatácce pri pohledu ze shora. V jaké zatácce kluzák letí (obr. u otázky c. 233.)
  1. správné
  2. skluzové
  3. výkluzové
  4. není zrejmé
a_235. Ve správné ustálené zatácce o náklonu 60° je násobek
  1. 60.0
  2. 1.0
  3. 6.3
  4. 2.0
a_236. Jak souvisí hodnota náklonu v zatácce (ustálená správná zatácka) s velikostí násobku?
  1. násobek klesá s rostoucím náklonem zatácky
  2. násobek roste s rostoucím náklonem zatácky
  3. náklon a násobek v zatácce spolu nesouvisí, záleží výlucne na rychlosti letu
  4. hodnota násobku je v zatácce shodná s jeho velikostí pred uvedením kluzáku do zatácky
a_238. Minimální polomer ustálené správné zatácky je omezen
  1. max. soucinitelem vztlaku, max. povoleným násobkem a neprekrocitelnou rychlostí zn. VNE
  2. max. soucinitelem vztlaku, tahem motoru (u motorového kluzáku) a max. povoleným násobkem
  3. max. povoleným násobkem a úhlem náklonu 90°
  4. max. soucinitelem vztlaku, max povoleným náklonem 90° a neprekrocitelnou rychlostí ozn. VNE
a_239. Minimální rychlost kluzáku uvedená v letové prírucce je 60km/h. Jakou bude mít tento kluzák min. rychlost pri stejné konfiguraci v 60° ustálené zatácce?
  1. 60 km/h
  2. 55 km/h
  3. 120 km/h
  4. 85 km/h
a_240. Minimální rychlost letu v ustálené zatácce v horizontu
  1. je tím vetší, cím je zatácka ostrejší
  2. je dána letovou príruckou a platí pro všechny režimy letu
  3. je tím menší, cím je zatácka ostrejší
  4. je výrazne závislá na zemepisné šírce (na místní hodnote tíhového zrychlení)
a_241. Závislost klesací rychlosti na polomeru kroužení je znázornena na obrázku. Jak souvisí náklon v kroužení s vyznacenými body A, B, C a D?

  1. bodu A odpovídá náklon 15°, B - 30°, C - 45°, D - 60°
  2. bodu A odpovídá náklon 60°, B - 45°, C - 30°, D - 15°
  3. bodu A odpovídá náklon 15°, B - 45°, C - 30°, D - 60°
  4. ve všech bodech muže kluzák kroužit pri libovolném náklonu
a_242. Závislost klesací rychlosti na polomeru kroužení je znázornena na obrázku. Jak souvisí minimální rychlost v kroužení s vyznacenými body A, B, C a D? (obr. u otázky c. 241.)
  1. bodu A odpovídá min. rychlost 85 km/h, B - 72 km/h, C - 65 km/h, D - 62 km/h
  2. bodu A odpovídá min. rychlost 62 km/h, B - 65 km/h, C - 72 km/h, D - 85 km/h
  3. bodu A odpovídá min. rychlost 85 km/h, B - 62 km/h, C - 65 km/h, D - 72 km/h
  4. v každém bode je možné letet libovolnou rychlostí, od minimální v klouzavém letu až po max. neprekrocitelnou VNE
a_243. Jaký vliv má na klesací rychlost v kroužení vyšší letová hmotnost?
  1. pri velkých polomerech kroužení výrazne zvyšuje klesání, pri malých polomerech zmenšuje klesání
  2. žádný
  3. pri velkých polomerech kroužení výrazne zvyšuje klesání, pri malých polomerech zvyšuje klesání málo
  4. pri malých polomerech kroužení výrazne zvyšuje klesání, pri velkých polomerech zvyšuje klesání málo
a_244. Privedení kluzáku za letu do blízkosti kritického úhlu nábehu se projeví
  1. zvýšením rychlosti letu
  2. znatelným snížením velikosti sil v rízení
  3. zvetšením sil v rízení
  4. poklesem príde kluzáku pod horizont
a_245. Privedení kluzáku za letu do blízkosti kritického úhlu nábehu se projeví
  1. zvýšením rychlosti letu
  2. zvetšením sil v rízení
  3. chvením kluzáku, patrným i v rízení kluzáku, zpusobené tím, že proud vzduchu, který se odtrhává na krídle zasahuje ocasní plochy
  4. poklesem príde kluzáku pod horizont
a_246. K pádu kluzáku dochází pouze tehdy, když
  1. rychlost letu klesne pod hodnotu minimální rychlosti
  2. se kluzák dostane za kritický úhel nábehu
  3. je letová hmotnost kluzáku vetší, než je max. povolená
  4. pilot nevybere vcas stremhlavý let
a_247. Zelený oblouk na rychlomeru zacíná blízko rychlosti
  1. minimální pro konfiguraci s vysunutými vztlakovými klapkami
  2. 0 km/h
  3. optimální pro dosažení max. aerodynamické jemnosti kluzáku
  4. maximální pro konfiguraci se zasunutými vztlakovými klapkami
a_248. Bílý oblouk na rychlomeru zacíná blízko rychlosti
  1. minimální pro konfiguraci s vysunutými vztlakovými klapkami
  2. 0 km/h
  3. optimální pro dosažení max. aerodynamické jemnosti kluzáku
  4. maximální pro konfiguraci se vysunutými vztlakovými klapkami
a_249. V horizontálním letu dochází k pádu kluzáku vždy
  1. pri vyšší rychlosti letu, než v zatácce
  2. pri vyšší rychlosti letu, než pri které kluzák prejde do vývrtky
  3. pri nižší rychlosti letu, než v zatácce
  4. pri stejné rychlosti letu jako v zatácce
a_250. K pádu do vývrtky dochází v dusledku
  1. nesymetrického odtržení proudění na levé a pravé polovine křídla
  2. symetrického odtržení proudení na krídle
  3. uvedení kluzáku do zatácky s príliš velkým náklonem
  4. odtržení proudení na ocasních plochách
a_251. Princip vybrání kluzáku z vývrtky spocívá
  1. ve srovnání náklonu vychýlením kridélek na opacnou stranu, než je smysl vývrtky
  2. v prevedení kluzáku do strmého letu potlacením rídící páky, otácení se potom zastaví vychýlením smerovky
  3. v urychlení vnitrního krídla vychýlením smerovky na opacnou stranu, než je smysl vývrtky a prevedením kluzáku do strmého letu následným potlacením rídící páky
  4. ve zmene polohy težište kluzáku, proto je nutné vysunout podvozek a posunout náklad (nebo alespon volné predmety) smerem dopredu
a_252. K pádu kluzáku do vývrtky dochází nejcasteji
  1. pri nadzdvihnutí kluzáku pri vzletu
  2. pri letu ve skluzu
  3. pri letu v zatácce
  4. pri vybrání ze stremhlavého letu
a_253. Je-li kluzák podélne staticky stabilní, pak
  1. když dojde v dusledku vnejší poruchy ke zvetšení úhlu nábehu krídla, vzroste aerodynamická síla tak, že vrací kluzák do puvodního stavu
  2. když dojde v dusledku vnejší poruchy ke zvetšení úhlu nábehu krídla, zmenší se aerodynamická síla tak, že vrací kluzák do puvodního stavu
  3. když dojde v dusledku vnejší poruchy ke zmenšení úhlu nábehu krídla, zmenší se aerodynamická síla tak, že vrací kluzák do puvodního stavu
  4. nemuže dojít k jeho preklopení na záda pri nezdareném pristání
a_254. Težište kluzáku je
  1. pusobište výsledné aerodynamické síly
  2. pusobište výsledné aerodynamické síly a tíhové síly
  3. pusobište tíhové síly
  4. úprava na konstrukci kluzáku, za kterou se zdvihá
a_255. Poloha težište kluzáku za letu se vztahuje
  1. na jednotku plochy krídla
  2. ke strední aerodynamické tetive (SAT)
  3. k poloze nivelacního bodu
  4. ke koreni krídla
a_256. Aby byl kluzák podélne staticky stabilní, musí
  1. mít težište v kabine pilota
  2. být težište v neutrálním bode
  3. být težište pred neutrálním bodem
  4. být težište za neutrálním bodem
a_257. Co je centráž kluzáku a jak se vyjadruje?
  1. vzdálenost težište kluzáku od nábežného bodu strední aerodynamické tetivy (SAT), vyjadruje se v procentech hloubky SAT
  2. vzdálenost SAT od težište kluzáku, vyjadruje se v procentech hloubky SAT
  3. bod kluzáku takový, že kdybychom kluzák v tomto bode zavesili, tak by se ani neklopil, ani neklonil. Vyjadruje se v procentech SAT
  4. poloha težište kluzáku urcená v závislosti na délce a rozpetí kluzáku, vyjadruje se v délkových jednotkách (mm, m)
a_258. Když je težište kluzáku posunuto smerem dozadu za krajní zadní centráž, potom
  1. bude kluzák podélne nestabilní
  2. bude kluzák podélne stabilní
  3. bude kluzák velmi težko ovladatelný, napr. pri vybrání stremhlavého letu nebo pri vzletu
  4. bude pri stání na zemi hrozit pretížení zádového podvozku
a_259. Když je težište kluzák posunuto smerem dozadu za krajní zadní centráž, potom
  1. prevedení kluzáku na vetší úhel nábehu bude vyžadovat znacné síly v jeho rízení
  2. kluzák bude mít snahu samovolne precházet na vetší úhly nábehu, až nakonec dojde k jeho pádu
  3. bude nadmerne zatežován hlavní podvozek kluzáku
  4. se zvetší hodnota minimální rychlosti
a_260. Podélnou statickou stabilitu kluzáku muže pilot snadno porušit
  1. použitím krajní výchylky vyvažovací plošky výškovky
  2. vysunutím vztlakových klapek
  3. zvýšením výkonu motoru motorového kluzáku
  4. nevhodným rozmístením nákladu, nedodržením min. hmotnosti pilota pri "solo" letu dvoumístného kluzáku atd.
a_261. Staticky podélne nestabilní kluzák snadno a samovolne
  1. prechází do pádu nebo vývrtky
  2. prechází do skluzu
  3. prechází do stremhlavého letu
  4. mení úhel nastavení vodorovných ocasních ploch a tím neustále bud klesá nebo stoupe
a_262. Vysunutí vztlakových klapek zpusobí prevážne
  1. zmenu tíživosti
  2. sníží zásobu statické stability
  3. zmenu úcinnosti smerovky
  4. zmenu ovladatelnosti
a_263. Co se rozumí pod pojmem "težký na hlavu"?
  1. snaha kluzáku preklopit se pri zabrzdení smerem dopredu
  2. vyjádrení vzájemné polohy neutrálního bodu a težište, v tomto prípade je težište pred neutrálním bodem
  3. vyjádrení vzájemné polohy neutrálního bodu a težište, v tomto prípade je težište za neutrálním bodem
  4. jestliže se kluzák pri uvolnení výškového kormidla klopí dopredu (dolu)
a_264. Jaký pohyb rídící pákou musí pilot vykonat, aby kluzák prešel do letu na vetším úhlu nábehu, jak se pritom vychýlí výškové kormidlo?
  1. tlacit na rídící páku, výškovka se vychýlí nahoru
  2. tlacit na rídící páku, výškovka se vychýlí dolu
  3. pritáhnout rídící páku, výškovka se vychýlí nahoru
  4. pritáhnout rídící páku, výškovka se vychýlí dolu
a_265. Jaký pohyb rídící pákou musí pilot vykonat, aby kluzák dosáhl vyšší kladné násobky, jak se pritom vychýlí výškové kormidlo?
  1. tlacit na rídící páku, výškovka se vychýlí nahoru
  2. tlacit na rídící páku, výškovka se vychýlí dolu
  3. pritáhnout rídící páku, výškovka se vychýlí nahoru
  4. pritáhnout rídící páku, výškovka se vychýlí dolu
a_267. Jaký pohyb rídící pákou musí pilot vykonat, aby kluzák dosáhl záporné násobky
  1. tlacit na rídící páku, výškovka se vychýlí nahoru
  2. tlacit na rídící páku, výškovka se vychýlí dolu
  3. pritáhnout rídící páku, výškovka se vychýlí nahoru
  4. pritáhnout rídící páku, výškovka se vychýlí dolu
a_268. Co se rozumí pod pojmem "težký na ocas"?
  1. snaha kluzáku preklopit se pri zabrzdení dozadu, tj. na zadní cást trupu
  2. vyjádrení vzájemné polohy neutrálního bodu a težište, v tomto prípade je težište pred neutrálním bodem
  3. vyjádrení vzájemné polohy neutrálního bodu a težište, v tomto prípade je težište za neutrálním bodem
  4. jestliže se kluzák pri uvolnení výškového kormidla klopí dozadu (nahoru)
a_269. Potlacením rídící páky kluzáku obvyklé konstrukce v klouzavém letu vznikne na vodorovných ocasních plochách
  1. prírustek vztlaku smerující nahoru a vyvolá tak moment k težišti, který preklopí kluzák ve smyslu "na ocas"
  2. prírustek vztlaku smerující nahoru a vyvolá tak moment k težišti, který preklopí kluzák ve smyslu "na hlavu"
  3. vztlak smerující nahoru, který poruší silovou rovnováhu a vyvolá stoupání kluzáku
  4. vztlak smerující dolu, který poruší silovou rovnováhu a vyvolá klesání kluzáku
a_270. Kritického úhlu nábehu lze dosáhnou
  1. vysunutím brzdících klapek
  2. plným vyšlápnutím smerového rízení
  3. pritažením rídící páky, bez ohledu na polohy vyvážení výškovky
  4. pritažením nebo potlacením rídící páky podle toho, jaká je poloha vyvažovací plošky výškovky
a_271. Velikost síly, kterou je pilot nucen vyvinout na rídící páku pri prechodu z letu o jednom úhlu nábehu na druhý je závislá na
  1. rychlosti letu a velikosti výchylky výškovky, kterou pilot použil
  2. rychlosti letu
  3. velikosti výchylky
  4. druhé mocnine rychlosti letu a velikosti výchylky výškovky, kterou pilot použil
a_272. Nastavením vhodné výchylky vyvažovací plošky výškovky se
  1. ustaví správná poloha težište
  2. zvýší vztlak
  3. odstraní trvalé pusobení sil v rízení
  4. zmenší velkost rídící síly, potrebné pro zvetšení násobku nebo zmenu rychlosti
a_273. Když pilot uvolní rídící páku kluzáku letícího ustáleným klouzavým letem, který má vyvažovací plošku výškovky vychýlenou tak, jak je na obrázku, prejde kluzák do

  1. strmého klesání
  2. stoupání
  3. pravé zatácky
  4. pádu
a_274. Když pilot uvolní rídící páku kluzáku letícího ustáleným klouzavým letem, který má vyvažovací plošku výškovky vychýlenou tak, jak je na obrázku, prejde kluzák do

  1. strmého klesání
  2. stoupání
  3. pravé zatácky
  4. pádu
a_275. Ploška na výškovém kormidle, která se automaticky vychyluje v závislosti na výchylce výškovky se nazývá
  1. vyvažovací
  2. rohové odlehcení
  3. osové odlehcení
  4. odlehcovací ploška, jejímž úcinkem muže být zmenšení, ale i zvetšení sil v rízení
a_276. Jaký úcel má pevná odlehcovací ploška na kormidle?
  1. hmotové vyvážení kormidel
  2. oddálení odtržení proudení pri pretažení
  3. v urcitém režimu letu sníží stálé pusobení sil v rízení
  4. zvyšuje vztlak
a_277. Jaký je úcel hmotového vyvážení kormidla?
  1. posunout težište kormidla do jeho osy závesu, aby nedocházelo za letu k jeho trepetání (tzv. flutter)
  2. odstranit trvalé pusobení sil v rízení
  3. zmenšit velikost rídící síly, potrebné pro zvetšení násobku nebo zmenu rychlosti
  4. zajistit dostatecnou tuhost rízení, aby na odstaveném letadle nedocházelo k vychylování kormidel vlivem vetru
a_278. Vyšlápnutím pravého pedálu smerového rízení
  1. se vychýlí smerovka doprava, kluzák zatocí doprava a vzápetí se nakloní doleva
  2. se vychýlí smerovka doprava, kluzák zatocí doprava a vzápetí se nakloní doprava
  3. se vychýlí smerovka doleva, kluzák zatocí doprava a vzápetí se nakloní doprava
  4. se vychýlí smerovka doleva a kluzák prejde do vývrtky
a_279. Jaký je druhotný úcinek smerového rízení a co je jeho prícinou?
  1. klopení ve smyslu "na ocas", protože pri zatocení kluzáku je na jeho vnejším krídle vetší vztlak
  2. zatácení zpusobené odstredivou silou pri hlavním úcinku, který je též zatácení
  3. klonení, protože vnitrní krídlo má pri zatácení vetší vztlak, než vnejší
  4. klonení, protože vnejší krídlo má pri zatácení vetší vztlak, než vnitrní
a_280. Vychýlením rídící pák vlevo se
  1. vychýlí levé kridélko nahoru, pravé dolu a kluzák se nakloní doleva
  2. vychýlí levé kridélko nahoru, pravé dolu a kluzák se nakloní doprava
  3. vychýlí levé kridélko dolu, pravé nahoru a kluzák se nakloní doleva
  4. dosáhne rychlého zatocení kluzáku doleva
a_281. Jaký úcinek má vychýlení rídící páky doprava?
  1. kluzák se nakloní doprava, zacne bocit doprava a v dusledku toho zacne zatácet doleva
  2. kluzák se nakloní doprava, zacne bocit doprava a v dusledku toho zacne zatácet doprava
  3. kluzák se nakloní doprava, zacne bocit doleva a v dusledku toho zacne zatácet doprava
  4. kluzák prejde do pádu
a_282. Když je kluzák stranove stabilní a proletí-li poryvem, který ho nakloní doprava, potom
  1. aby byla tato porucha odstranena je potreba, aby pilot energicky vychýlil kridélka doleva
  2. zacne bocit doprava a jeho náklon se bude zvetšovat
  3. zacne bocit doprava a v dusledku toho se náklon postupne srovná
  4. zacne bocit doprav a pak prejde do skluzu
a_283. Stranová statická stabilita kluzáku je zachována predevším vlivem
  1. vzájemné polohy težište a neutrálního bodu
  2. velikostí svislých ocasních ploch
  3. konfigurací vztlakových klapek
  4. šípem a vzepetím krídla
a_284. Který uvedený režim letu je ustálený (tj. kluzák má stále stejnou rychlost)?
  1. rozjezd
  2. skluz a vývrtka
  3. vybrání ze stremhlavého letu a vývrtka
  4. spirála
a_285. Jak se zmení klouzavost kluzáku ve skluzu?
  1. zlepší se, protože pri letu s vybocením má kluzák menší soucinitel odporu, než pri jeho symetrickém obtékání
  2. zustane stejná
  3. zhorší se, protože pri letu s vybocením má kluzák vetší soucinitel odporu, než pri jeho symetrickém obtékání
  4. zhorší se pri vysunutých vztlakových klapkách, jinak zustane stejná