Letadla

verze 150810:0004 - pro zpracovani byly pouzity materialy z http://www.aeroklub.zamberk.cz/school.php

L_1. Podle principu letu se rozdělují letadla na
  1. letouny, letadla a vrtulníky
  2. lehčí vzduchu a těžší vzduchu
  3. motorové a bezmotorové

L_2. Pojem „letadlo“ je definován následovně
  1. zařízení, u něhož je vztlak potřebný k letu vyvozován aerostatickými silami obklopujícího ovzduší
  2. jedná se o motorové letadlo schopné řízeného letu v atmosféře
  3. zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu

L_3. Pojem „letoun“ je definován takto
  1. letadlo těžší než vzduch s pohonem, vyvozující vztlak za letu hlavně z aerodynamických sil na plochách, které za daných podmínek letu zůstávají vůči letadlu nepohyblivé
  2. motorové letadlo schopné řízeného letu v atmosféře
  3. letadlo těžší než vzduch, u něhož je vztlak potřebný k letu vyvozován jiným způsobem než aerodynamickými silami na nosných plochách

L_7. Klasifikační třídy letadel jsou
  1. třídy letadel podle účelu
  2. třídy, do nichž se zařazují letadla na základě splnění příslušných předpisů způsobilosti, a to z těchto hledisek: řiditelnosti a namáhání, účel použití, stupeň provozní bezpečnosti
  3. třídy rozdělení letadel podle délky vzletu a přistání

L_8. Letadla těžší vzduchu rozdělujeme podrobněji na
  1. bezmotorová a motorová
  2. motorová, bezmotorová a vzducholodě
  3. letadla, letouny a kluzáky

L_9. Podle umístění nosných ploch rozdělujeme letadla na
  1. dolnoplošníky, středoplošníky, hornoplošníky
  2. jednoplošníky a dvouplošníky
  3. jednoplošníky, středoplošníky a hornoplošníky

L_10. Podle druhu pohonu rozeznáváme letecké pohonné jednotky
  1. vrtulové a tryskové
  2. pístové a turbovrtulové
  3. bezlopatkové, lopatkové a raketové

L_14. „Drak letadla“ tvoří
  1. konstrukce letadla (nosná soustava, trup, ocasní plochy, řízení a přistávací zařízení) s pohonnými jednotkami a výstrojí
  2. konstrukce letadla (nosná soustava, trup, ocasní plochy, řízení a přistávací zařízení) bez pohonných jednotek a jejich příslušenství, výstroje a instalace
  3. nosná soustava, trup, řízení, přistávací zařízení

L_15. Nosná soustava letadla je
  1. hlavní část nosné plochy letadla
  2. část draku vytvářející při letu rozhodující podíl vztlaku
  3. část draku sloužící k vytvoření převážné části vztlaku, patří do ní i ta zařízení, která s její funkcí úzce souvisí nebo jsou její neoddělitelnou součástí (kormidla příčného řízení, klapky, rušiče vztlaku apod.).

L_16. Trup letadla je charakterizován následovně
  1. část draku letadla, sloužící hlavně kde spojení jednotlivých částí draku a k umístění posádky, cestujících, nákladu, výstroje popř. hnací jednotky
  2. sestavený drak letadla bez potahu a křídel
  3. utěsněná část letadla s vnitřním vybavením a výstrojí

L_18. Řízení letadel je
  1. ovládací prvek v kabině pilota
  2. soustava prvků řízení umožňující přenos řídící činnosti z řídidel na řídící orgány
  3. řídící páka nebo volant v pilotní kabině

L_19. Pojem „přistávací zařízení“ je definován v souladu s technickými normami takto
  1. část letadla umožňující vzlet, přistání a pojíždění
  2. soustava kol na letadle
  3. část letadla umožňující přistání

L_20. „Primární“ konstrukce letadla zahrnuje
  1. součásti, jejichž poruchy letadlo po pevnostní stránce vážně neohrozí
  2. součásti, jejichž poruchy mohou mít vliv na velký rozsah údržby letadla
  3. součásti, jejichž poruchy letadlo po pevnostní stránce vážně ohrozí

L_21. „Sekundární“ konstrukce letadla zahrnuje
  1. součásti, jejichž poruchy letadlo po pevnostní stránce vážně ohrozí
  2. součásti, jejichž poruchy letadlo po pevnostní stránce vážně neohrozí
  3. součásti, jejichž poruchy mají významný vliv na rozsah údržby letadla

L_22. Podélná soustava v konstrukci draku letounu je
  1. soubor nenosných konstrukčních prvků trupu letounu
  2. soubor podélných nosných prvků v konstrukci křídla, trupu a ocasních ploch
  3. soustava podélného vyvážení letounu

L_23. Příčná soustava v konstrukci draku letounu je
  1. soubor nenosných konstrukčních prvků trupu letounu
  2. soubor příčných nosných prvků v konstrukci křídla, trupu a ocasních ploch
  3. soustava příčného vyvážení letounu

L_24. Typ letadla je
  1. letadlo charakterizované v typovém osvědčení: koncepcí, konstrukcí, výkony a vlastnostmi
  2. letadlo charakterizované v typovém osvědčení: konstrukcí a výkony
  3. letadlo charakterizované v typovém osvědčení: konstrukcí, výkony a vlastnostmi

L_25. Poloskořepinová konstrukce je
  1. konstrukce, u níž je použito dvou nebo více typů konstrukcí
  2. konstrukce, jejíž krutová a ohybová pevnost a tuhost je zajišťována potahem
  3. konstrukce sestávající z nosného potahu v ohybu a smyku, zesíleného podélnými, popř. příčnými výztuhami

L_26. Násobek zatížení je
  1. poměr vztlaku a odporu na letadle
  2. poměr specifikovaného zatížení k celkové tíze letadla. Udává, kolikrát je vztlak letadla v daném časovém okamžiku větší než jeho tíha
  3. poměr statického a dynamického zatížení na letadle

L_27. Na letadlo působí během provozu řada zatížení, která musí jeho konstrukce zachytit. Zatížení rozdělujeme na
  1. dynamická a proměnná
  2. statická a dynamická
  3. statická, dynamická, manévrovací a poryvová

L_28. Za dynamické zatížení letadla považujeme tato zatížení
  1. zatížení způsobená vertikálními poryvy vzduchu, zatížení od manévrů a obratů, zatížení od sil při vzletu a přistání, zatížení související s přetlakováním kabiny
  2. zatížení od tíhy paliva v křídlech při plnění nádrží
  3. zatížení od pohybu cestujících na palubě za letu

L_29. Statické zatížení určitého prvku nebo části letadla je definováno následovně
  1. je to zatížení, jehož velikost se s časem nemění nebo se mění poměrně pomalu (vliv jeho časového průběhu je zanedbatelný)
  2. je to zatížení, jehož velikost se s časem mění pozvolna
  3. je ta zatížení, jehož velikost se s časem mění náhle

L_30. Dynamické zatížení určitého prvku nebo části letadla je definováno následovně
  1. je to zatížení, jehož velikost se s časem nemění
  2. je to zatížení, jehož velikost se mění s časem poměrně rychle
  3. je to zatížení, jehož velikost se s čase mění pomalu

L_31. Provozní zatížení letadlové konstrukce nebo její části je
  1. zatížení, používané při pevnostním průkazu jako maximální hodnota, která se u letadla za provozu může vyskytnout
  2. maximální zatížení, při kterém napětí v konstrukci právě stačí k udržení rovnovážného stavu
  3. početní zatížení násobené požadovaným součinitelem bezpečnosti

L_32. Početní zatížení letadlové konstrukce nebo její části je
  1. provozní zatížení násobené součinitelem bezpečnosti
  2. zatížení letadlové konstrukce stanovené výpočtem
  3. součet statického a dynamického zatížení

L_33. Součinitel bezpečnosti (nominální) je
  1. poměr mezi ověřovacím a provozním zatížením, obvykle bývá 1,5
  2. poměr mezi početním a provozním zatížením, obvykle se volí 1,5
  3. poměr mezi zatížením na mezi únosnosti a provozním zatížením

L_34. Při předepsaném maximálním provozním zatížení (stanoveno v leteckých předpisech)
  1. musí správně fungovat všechny části nezbytné pro bezpečný provoz letadla ve vzduchu i na zemi
  2. nemusí správně fungovat všechny části nezbytné pro bezpečný provoz letadla ve vzduchu i na zemi
  3. musí správně fungovat všechny části pro bezpečný provoz letadla ve vzduchu

L_35. Při rovnoměrném přímočarém letu působí na konstrukci letadla tato zatížení
  1. tíha, vzdušné (aerodynamické) zatížení, síly od pohonné skupiny, síly setrvačné
  2. tíha, vzdušné (aerodynamické) zatížení, síly od pohonné skupiny
  3. tíha, vzdušné (aerodynamické) zatížení, síly od pohonné skupiny, síly setrvačné, reakce od země

L_39. Z hlediska konstrukčních prvků a materiálového použití lze rozdělit konstrukce draků letadel na tyto druhy
  1. konstrukce kovové a konstrukce smíšené
  2. konstrukce kovové, konstrukce dřevěné, konstrukce kompositní a konstrukce smíšené
  3. konstrukce kovové, konstrukce dřevěné a konstrukce kompositní

L_40. V konstrukci draku klasického letadla převládají tyto materiály
  1. hořčíkové slitiny
  2. hliníkové slitiny
  3. oceli různých tříd

L_41. Oceli jsou materiálem pro značně namáhané části konstrukce letadel. Oceli se používají hlavně pro
  1. závěsná kování, podvozky, čepy, šrouby, pružiny
  2. náběžné hrany křídel a ocasních ploch
  3. hlavní nosníky křídel a ocasních ploch

L_42. V letecké výrobě kluzáků a malých letadel se používají tyto druhy dřev (zušlechtěných)
  1. smrk, borovice, jasan, bříza
  2. borovice, smrk, bříza, buk, olše, lípa, jasan, jilm
  3. bříza, buk, jasan, jilm

L_43. Výhodou plastů je, že jsou jimi nahrazeny u mnoha konstrukčních částí letadel zejména kovy a dřevo. Plasty jsou materiály získané technickou cestou, které z hlediska zpracování dělíme na
  1. termosety a termoplasty
  2. termosety a bakelity
  3. termoplasty, termosety a plexiskla

L_44. Kompositní materiály - komposity používané v leteckých konstrukcích jsou nejčastěji materiály
  1. jednosložkové
  2. dvousložkové
  3. vícesložkové

L_45. Kompositní materiály používané v letectví mají celou řadu výhod zejména pevnostních a hmotnostních. Mají ale rovněž nevýhody. Např. kompositní materiály jsou „anizotropní“. To znamená v praxi, že
  1. nemají ve všech směrech zatížení stejné vlastnosti - nevýhoda při opravách
  2. neodolávají korosi - nevýhoda v provozu
  3. těžko lze rozvinutou poruchu odhalit - nevýhoda v provozu

L_46. Lepidla se v leteckých konstrukcích většinou používají pro spojování
  1. dřeva, plastů a podobných materiálů
  2. kovových materiálů, nekovových materiálů
  3. nenosných součástí (zásadně)

L_47. Do skupiny novodobých materiálů používaných na přelomu tisíciletí v konstrukcích letadel patří
  1. kompositní materiály, technická keramika, slitiny lithia a berylia
  2. hořčíkové slitiny, elektron, silumin, pantal
  3. vysoce ušlechtěné oceli

L_48. Dřevo jako letecký stavební materiál je často využíván ve formě překližek. Překližky jsou vyráběny sklížením tenkých listů loupané dýhy v počtu 3 až 5, při čemž první a poslední vrstva má směr vláken shodný a zbývající jsou pootočeny. Je charakteristika překližky správná?
  1. počet vrstev (listů) je mnohem větší (10 a více)
  2. všechny vrstvy mají směr vláken shodný
  3. správná charakteristika letecké překližky

L_49. Nejperspektivnějším typem materiálů pro letecké konstrukce na přelomu 20. a 21. století jsou materiály
  1. kompositní
  2. na bázi titanových slitin
  3. jednosložkové

L_76. Trup letadla je
  1. část draku letadla sloužící hlavně ke spojení jednotlivých částí draku mezi sebou
  2. část draku letadla sloužící hlavně ke spojení jednotlivých částí draku a k umístění posádky, cestujících, nákladu, výstroje, popř. hnací jednotky
  3. část letadla vytvořené nosníkovou konstrukcí a sloužící hlavně ke spojení jednotlivých částí draku mezi sebou

L_77. Příhradový trup letadla je
  1. sestavený trup bez potahu. Obsahuje nosníky, podélníky, přepážky a výztuhy
  2. trup vytvořený smíšenou konstrukcí
  3. trup vytvořený prostorovou prutovinovou soustavou potaženou většinou nenosným potahem

L_78. Poloskořepinová konstrukce trupu má podélnou soustavu tvořenou hustě rozmístěnými podélnými výztuhami (podélníky). Ohybové momenty u této konstrukce zachycují
  1. podélné výztuhy a účinné šířky nosného potahu
  2. příčné výztuhy (přepážky, přehrady)
  3. pouze podélné výztuhy

L_79. Poloskořepinová konstrukce trupu má podélnou soustavu tvořenou hustě rozmístěnými podélnými výztuhami (podélníky). Kroucení trupu (kroutící moment) u této konstrukce zachycují
  1. podélné výztuhy
  2. přepážky
  3. nosný potah, vyztužený podélníky a přepážkami

L_80. Skořepinová konstrukce trupu je
  1. konstrukce, jejíž krutová a ohybová pevnost a tuhost je zajišťována potahem
  2. konstrukce, jejíž krutová a ohybová pevnost a tuhost je zajišťována přepážkami
  3. konstrukce, jejíž krutová a ohybová pevnost a tuhost je zajišťována přehradami

L_84. Podle celkové koncepce lze konstrukce trupů rozdělit do následujících druhů konstrukcí
  1. samonosná, příhradová, poloskořepinová, nosníková poloskořepinová, skořepinová, smíšená konstrukce
  2. samonosná, příhradová, poloskořepinová, nosníková poloskořepinová, skořepinová konstrukce
  3. samonosná trubková, příhradová, poloskořepinová, nosníková poloskořepinová, skořepinová konstrukce

L_85. Smíšená konstrukce trupu je charakterizována takto
  1. konstrukce sestávající ze dvou, tří nebo více skořepinových panelů (desek)
  2. konstrukce, u níž je použito dvou nebo více typů konstrukcí (např. konstrukce poloskořepinová a příhradová) nebo konstrukce, u níž je použito dvou nebo více hlavních konstrukčních materiálů
  3. soubor podélných a příčných nosných prvků v konstrukci trupu

L_90. Kolik souřadných os má letadlová souřadnicová soustava a jaké jsou jejich správné názvy
  1. tři, podélná, příčná a svislá
  2. dvě, svislá a stranová
  3. čtyři, podélná, svislá, stranová, časová

L_91. Jak se nazývá pohyb (otáčení) letadla kolem podélné osy
  1. bočení
  2. klonění
  3. klopení

L_92. Kolem příčné osy se letoun řídí
  1. křidélky
  2. směrovým kormidlem
  3. výškovým kormidlem

L_93. Jak se nazývá otáčení letadla okolo svislé osy
  1. zatáčení
  2. klopení
  3. klonění

L_94. Vodorovné ocasní plochy (VOP) zajišťují
  1. podélnou stabilitu a výškové řízení
  2. příčnou stabilitu a výškové řízení
  3. stranovou stabilitu a výškové řízení

L_106. K čemu slouží pevná odlehčovací ploška na kormidle?
  1. k hmotovému vyvážení kormidla (vyvažovací hmota)
  2. k oddálení odtržení proudění při přetažení
  3. k odstranění nežádoucí tíživosti

L_109. Typické rozdělení podvozku letounů podle jejich konstrukce je následující
  1. pružinové a vozíkové podvozky
  2. teleskopické, pákové a pružinové podvozky
  3. teleskopické a pákové podvozky

L_110. Teleskopický podvozek je konstrukční uspořádání podvozku
  1. u něhož je osa kola pevně spojena s pístnicí tlumiče a koná s ní posuvný pohyb
  2. u něhož osa kola není pevně spojena s pístnicí tlumiče a koná s ní posuvný pohyb
  3. u něhož je osa kola pevně spojena s pístnicí tlumiče a koná s ní otáčný pohyb

L_111. Pákový podvozek je konstrukční uspořádání podvozku
  1. jenž může být za letu zatažen do draku
  2. u něhož není osa kola spojena pákou s tlumičem
  3. u něhož je osa kola spojena pákou s tlumičem

L_112. Podvozek s pružinovou nohou je
  1. podvozek, u něhož je noha vytvořena z ploché pružiny, nesoucí na konci podvozkové kolo
  2. podvozek, jehož noha tvoří výkyvnou poloosu pro kolo
  3. podvozek umístěný zpravidla na konci křídla nebo na zádi trupu, chránící uvedené části letadla při pohybu po zemi

L_113. Tlumič podvozku je konstrukční část podvozku, která
  1. přejímá většinou potenciální energie nárazů při vzletu, přistání a pojíždění
  2. přejímá většinu kinetické energie nárazů při vzletu, přistání a pojíždění
  3. přejímá většinu kinetické energie při vzletu a přistání letadla

L_114. Hydropneumatický tlumič je typ konstrukčního uspořádání tlumiče
  1. u něhož se k pružení používá stlačeného plynu a k tlumení kapaliny
  2. který používá výhradně kapalinové tlumení
  3. u něhož se k pružení používá kapaliny a k tlumení stlačeného plynu

L_118. Zámek podvozku letadla je
  1. zařízení zajišťující příďový podvozek v neutrální poloze
  2. zařízení zajišťující podvozek proti nevhodné manipulaci s ním
  3. zařízení zajišťující zatahovací podvozek proti nežádoucí změně jeho polohy

L_120. Podle konstrukce dělíme brzdy letadlových podvozků na
  1. čelisťové, komorové, bezkomorové
  2. čelisťové, komorové, diskové, lamelové
  3. čelisťové, diskové, lamelové

L_123. Vysokotlaké pneumatiky podvozku mají tlak vyšší než
  1. 0,4 MPa
  2. 1,0 MPa
  3. 2,0 MPa

L_128. Vedlejší soustava řízení letadla je
  1. soustava zařízení, jejichž činností vzniká moment kolem příslušné osy letadla. Jsou to např. kormidla, řídící trysky, rotory apod.
  2. soustava zařízení, jimiž příslušný člen posádky působí na soustavu řízení
  3. soustava zařízení sloužící k přenosu činnosti z ovládače na ovládanou část, např. na podvozek, vztlakové klapky, na ovládání nákladových dveří apod.

L_129. Smíšená soustava řízení letadla je
  1. soustava řízení, ve které je pro přenos řídící činnosti z řídidel na řídící orgány použito táhel i lan
  2. soustava řízení, kterou je za letu řízeno klopení, klonění a zatáčení letadla
  3. soustava řízení umožňující ovládání řídidel ze dvou sedadel

L_131. Soustava směrového řízení letadla je
  1. část hlavní soustavy řízení, kterou se řídí klopení letadla
  2. část hlavní soustavy řízení, kterou se řídí klonění letadla
  3. část hlavní soustavy řízení, kterou se řídí zatáčení letadla

L_134. Posilovač řízení (bustr) v systému řízení je
  1. zařízení sloužící ke snížení přírůstku síly působící na řídidlo
  2. zařízení sloužící k znásobení síly působící na řídidlo
  3. zařízení sloužící ke snížení síly působící na řídidlo

L_136. Řízení letadla rozdělujeme podle druhu konstrukcí řídidel (řídících orgánů) na
  1. pákové a volantové
  2. volantové a s ovladačem (ručka)
  3. pákové, volantové, s rukojetí na páce, s ovladačem (elektroimpulsní řízení)

L_137. Podle typu převodu řízení rozeznáváme následující druhy řízení letadel
  1. s tuhým převodem, s ohebným převodem
  2. s tuhým převodem, s ohebným převodem, smíšené, elektroimpulsní
  3. s tuhým převodem, s ohebným převodem, smíšené

L_138. Soustava řízení s tuhým převodem je částí mechanické soustavy řízení letadla, ve které jsou použita pro přenos sil
  1. lana nebo řetízky
  2. táhla
  3. lana a táhla

L_140. Vyvažovací ploška na výškovce je vychýlena nahoru. Ve které poloze se nachází příslušný ovladač?
  1. v neutrální poloze
  2. v poloze „těžký na hlavu“
  3. v poloze „těžký na ocas“

L_218. Letadlové systémy (Soustavy, příp. instalace) je možno rozdělit do následujících hlavních skupin
  1. silové systémy, smíšené systémy
  2. silové systémy, systémy vybavení letadla a pohonných jednotek
  3. silové systémy, systémy vybavení letadla, elektroimpulsní systémy

L_219. Podle druhu energie přiváděné k pracovnímu orgánu rozeznáváme několik typů silových systémů (soustav). V přehledu jsou to následující silové systémy
  1. hydraulický systém, pneumatický systém, elektrický (energetický) systém, smíšený systém
  2. hydraulický systém, pneumatický systém
  3. hydraulický systém, pneumatický systém, elektroimpulsní systém

L_222. Protipožární systém je typickým systémem
  1. smíšeným
  2. silovým
  3. vybavení letadla

L_223. Letadlový elektrický (energetický) systém je součástí elektrické speciální výstroje letadla. Tvoří ji
  1. zdroje elektrické energie, rozvod elektrické energie, měniče a spotřebiče
  2. zdroje elektrické energie, rozvod elektrické energie
  3. zdroje elektrické energie, rozvod elektrické energie, spotřebiče

L_224. Hydraulický systém letadla je typickým systémem
  1. silovým
  2. smíšeným
  3. vybavení letadla

L_234. Pojem „hydraulický odlehčovací ventil“ v hydraulickém systému letadla znamená, že jde o následující letadlový celek
  1. ventil, který samočinně zavádí vracející se kapalinu do dalšího vedení
  2. dvojitý, zpětný ventil umožňující průtok vždy jedním směrem
  3. ventil hydraulického systému s akumulátorem propojující čerpadlo do nádrže při změnách tlaku

L_264. Létání ve velkých výškách vyžaduje zabezpečit normální životní podmínky pro pobyt a činnost člověka (pilota, cestujícího). Se vzrůstající výškou se mění některé stavové veličiny (veličiny určující stav ovzduší) následovně dle MSA (ISA)
  1. tlak klesá, teplota klesá
  2. tlak klesá, teplota stoupá, vlhkost stoupá
  3. tlak klesá, teplota klesá, vlhkost klesá

L_265. Vážnější projevy tzv. výškové nemoci (zhoršení funkce zraku, snížená schopnost logického myšlení, zhoršená paměť, snížená vnímavost, zvětšená doba reakce apod.) je nutno očekávat ve výškách nad
  1. 2 500 m
  2. 4 500 m
  3. 6 000 m

L_368. Padák (osobní padák) používaný posádkou pro nouzové opuštění letadla za letu se nazývá
  1. výsadkový padák
  2. záchranný padák
  3. samočinný padák

L_379. Definice „těžiště“ hmotného tělesa - tj. v našem případě letadla - je následující
  1. těžiště je střed otáčení hmotného tělesa - letadla
  2. těžiště je bod, ve kterém si můžeme představit soustředěnou veškerou hmotnost letadla
  3. těžiště je průsečíkem os souřadných soustav

L_380. „Centráž“ letadla je definována takto
  1. poloha těžiště letadla vyjádřená v % délky SAT (střední aerodynamické tětivy)
  2. poloha těžiště měřená od přídě letadla
  3. poloha těžiště zjištěná vážením letadla

L_382. Hmotnost letadla při vzletu nesmí být větší než maximální vzletová hmotnost stanovená v letové příručce pro nadmořskou výšku, v níž má být vzlet vykonán
  1. ano
  2. větší smí být pouze pojížděcí hmotnost
  3. s výjimkou stanovenými příslušným provozním předpisem

L_383. Střední aerodynamická tětiva (SAT) je
  1. tětiva obdélníkového křídla, která má stejnou plochu a stejné rozpětí jako dané křídlo
  2. tětiva náhradního obdélníkového křídla, které má stejnou plochu a stejné klopivé momenty jako dané křídlo
  3. tětiva náhradního obdélníkového křídla, které má stejné klopivé momenty jako dané křídlo

L_385. Poloha těžiště letadla vyjádřená v % délky SAT (angl. Zkratka MAC) se nazývá
  1. provozní poloha těžiště letadla
  2. neutrální bod letadla
  3. centráž letadla

L_386. Pod pojmem vyvážení letadla na zemi rozumíme
  1. rozložení užitečného zatížení tak, aby těžiště naloženého letadla bylo v přípustných mezích povolených centráží
  2. provedení výpočtu na vyvažovacím komputeru
  3. využití tzv. balastu (vody nebo jiné hmoty)

L_387. Hmotnost prázdného letadla je
  1. hmotnost celého letadla s nákladem v okamžiku dotyku při přistání
  2. hmotnost úplně vystrojeného letadla i s přepravovaným nákladem, ale bez hmotnosti paliva (pohonných hmot)
  3. hmotnost vystrojeného letadla bez posádky, bez přepravovaného nákladu a bez provozních látek

L_388. Hmotnost letadla bez paliva (pohonných látek)
  1. hmotnost celého letadla s nákladem v okamžiku dotyku při přistání
  2. hmotnost úplně vystrojeného letadla i s připravovaným nákladem, ale bez hmotnosti paliva (pohonných hmot)
  3. hmotnost vystrojeného letadla bez posádky, bez přepravovaného nákladu a bez provozních látek

L_389. Maximální hmotnost letadla je
  1. největší hmotnost uvažovaná při návrhu letadla s ohledem na předpisy způsobilosti pro vzlet
  2. největší hmotnost, při které letadlo vyhovuje předpisům způsobilosti pro vzlet
  3. největší hmotnost, při které letadlo vyhovuje předpisům způsobilosti

L_390. Maximální vzletová hmotnost letadla je
  1. největší hmotnost uvažovaná pro pojíždění letadla před vzletem
  2. největší hmotnost, při které letadlo vyhovuje předpisům způsobilosti pro vzlet
  3. největší hmotnost letadla při vzletu

L_391. Maximální přistávací hmotnost letadla je
  1. největší hmotnost letadla při přistání
  2. největší přistávací hmotnost, při které letadlo vyhovuje předpisům způsobilosti pro přistání
  3. největší hmotnost, při které letadlo vyhovuje předpisům způsobilosti pro pojíždění

L_395. Správné vyvážení letadla před vzletem tj. stanovení, dodržení a kontrola polohy jeho těžiště
  1. jedním ze základních předpokladů bezpečnosti letu
  2. součástí procesu ošetření letadla před vzletem
  3. v plné zodpovědnosti pozemního personálu zajišťujícího nakládání

L_398. Poloha těžiště letadla za letu má významný vliv na letové vlastnosti. Jedná se zejména o tyto letové vlastnosti
  1. stabilitu a ovladatelnost
  2. tíživost
  3. vyvažitelnost

L_399. Nedodržením správné polohy těžiště (centráže) naloženého letadla se jeho letové vlastnosti
  1. nezmění
  2. zhoršují
  3. zlepší až po provedeném zásahu vyvažovací ploškou

L_402. Vlivy nesprávného vyvážení nebo naložení na letové vlastnosti a výkony letadla. Příklad: je-li těžiště letadla před přední povolenou polohou (před přední mezní centráží), tak se
  1. neúměrně zvětšují síly v řízení při vzletu i přistání, délka vzletu se prodlužuje
  2. délka vzletu prodlužuje
  3. zhoršuje stabilita letadla

L_403. Vlivy nesprávného vyvážení nebo naložení na letové vlastnosti a výkony letadla. Příklad: v případě, že těžiště letadla leží za zadní povolenou (za zadní mezní centráží), tak se
  1. výrazně zhoršuje stabilita letadla
  2. neúměrně zvětšují síly v řízení při vzletu i přistání
  3. neúměrně prodlužuje délka vzletu

L_404. Výrobcem letadel jsou udávány výkony, obsluha a vyvažovací diagramy příslušného typu letadla, Tyto údaje je možné najít v
  1. provozním bulletinu
  2. letové příručce
  3. palubním deníku

L_405. Při určení vyvážení letadla s nákladem se zjistí, že je přetíženo. Jaká opatření je nutno provést před vzletem?
  1. vyvážit „těžký na hlavu“ před vzletem
  2. vyvážit „těžký na ocas“ před vzletem
  3. zmenšit náklad

L_406. Na čem závisí správné naložení letadla?
  1. na správném rozložení nákladu a dodržení maximální povolené hmotnosti
  2. na maximální povolené hmotnosti dle schválené letové příručky nebo WBM
  3. na dodržení maximální hmotnosti nákladu v jednotlivých nákladových prostorech

L_410. Nebezpečné zboží - výbušniny a jiné nebezpečné předměty se nesmí v letadle dopravovat 1. pokud dopravu takových předmětů neschválí letecký úřad s podmínkou, že budou zabaleny a označeny příslušnými kódy a nálepkami podle platných předpisů 2. výjimku tvoří ty předměty, které jsou nutné pro provoz nebo navigaci nebo pro bezpečnost osob na palubě
  1. obě odpovědi 1. a 2. jsou správné
  2. jen odpověď 1. je správná
  3. jen odpověď 2. je správná

L_413. Letová způsobilost letadla je
  1. takový stav letadla, který zajišťuje, že úroveň bezpečnosti při jeho provozu v předpokládaných provozních podmínkách nebude nižší než ta, která je dána požadavky předpisů o letové způsobilosti letadel
  2. takový stav letadla, který zajišťuje, že úroveň bezpečnosti i spolehlivosti jeho provozu i v nepředpokládaných provozních podmínkách nebude nižší než ta, která je dána požadavky předpisů o letové způsobilosti letadel.
  3. takový stav letadla, který zajišťuje, že úroveň provozuschopnosti v předpokládaných provozních podmínkách nebude nižší než ta, která je dána požadavky předpisů o letové způsobilosti letadel.

L_414. Typové osvědčení způsobilosti k leteckému provozu je
  1. doklad vydávaný výrobcem letadla pro konkrétní typ letadla, motoru nebo vrtule
  2. doklad vydávaný leteckým úřadem, kterým se potvrzuje typové schválení výrobku pro provoz v civilním letectví
  3. doklad, kterým se potvrzuje u konkrétního výrobního čísla výrobku (letadla, motoru, vrtule) jeho letová způsobilost

L_415. Osvědčení letové způsobilosti (OLZ) je doklad vydaný národním leteckým úřadem (v ČR je to Úřad pro civilní letectví), kterým se potvrzuje, že letadlo konkrétního výrobního čísla a poznávací značky je způsobilé k leteckému provozu. Originál tohoto dokladu musí být
  1. na palubě letadla
  2. v oddělení technické dokumentace provozovatele
  3. u výrobce letadla

L_416. Je neprovedení předepsané údržby na letadle (tj. není dodržen schválený systém údržby) důvodem k dočasné ztrátě platnosti Osvědčení letové způsobilosti OLZ?
  1. není to důvod k dočasné ztrátě platnosti OLZ
  2. ano
  3. jen při neprovedení roční prohlídky nebo vyšší prohlídky

L_417. Osvědčení letové způsobilosti (OLZ), které je vydáváno letadlu konkrétního typu a výrobního čísla Úřadem pro civilní letectví (ÚCL) České republiky pro průkazném splnění požadavků příslušných předpisů o letové způsobilosti, obsahuje mimo jiných údajů (jako např. typ letadla, výrobce atd.) i název a adresu provozovatele letadla
  1. ano
  2. ne
  3. výjimečně ano

L_418. Osvědčení letové způsobilosti (OLZ) je dokument, ve kterém pověřený letecký úřad členského státu potvrzuje
  1. do jaké míry letadlo splňuje stanovené podmínky pro uznání letové způsobilosti - platí pro konkrétní výr. číslo letadla
  2. do jaké míry letadlo splňuje stanovené podmínky pro uznání letové způsobilosti - platí pro typ letadla jako celek
  3. uznání platnosti osvědčení letové způsobilosti vydané jiným leteckým úřadem členského státu ICAO nebo JAA

L_419. Je neprovedení mimořádné prohlídky, případně úpravy, nařízené závazným (povinným) bulletinem výrobce nebo příkazem k zachování letové způsobilosti (PZZ) vydaným leteckým úřad, důvodem dočasné ztráty platnosti Osvědčení letové způsobilosti (OLZ)?
  1. ano, je to důvod k dočasné ztrátě platnosti OLZ
  2. není to důvod k dočasné ztrátě platnosti OLZ
  3. výjimečně na základě rozhodnutí leteckého úřad

L_420. Je důvodem dočasné ztráty platnosti Osvědčení letové způsobilosti (OLZ) skutečnost, že na letadle byla provedena úprava nebo změna ovlivňující letovou způsobilost bez schválení leteckého úřadu?
  1. ano, je to důvod k dočasné ztrátě platnosti OLZ
  2. není to důvod k dočasné ztrátě platnosti OLZ
  3. Výjimečně na základě rozhodnutí leteckého úřadu

L_421. Je důvodem dočasné ztráty platnosti Osvědčení letové způsobilosti (OLZ) skutečnost, že letadlo bylo poškozeno takovým způsobem, že již nejsou splněny podmínky, za nichž bylo OLZ vydáno?
  1. ano, je to důvod k dočasné ztrátě platnosti OLZ
  2. není to důvod k dočasné ztrátě platnosti OLZ
  3. ve výjimečných případech

L_422. Je předání letadla do generální opravy důvodem k dočasné ztrátě platnosti Osvědčení letové způsobilosti (OLZ)?
  1. není to důvod k dočasné ztrát platnosti OLZ
  2. ano, je to důvod k dočasné ztrátě platnosti OLZ
  3. jen u letadel s hmotností nad 5700 kg

L_423. Osvědčení letové způsobilosti (OLZ) - platnost OLZ vydaných Úřadem pro civilní letectví ČR. Časová lhůta platnosti OLZ, pokud je použita, nemá být delší než
  1. 6 měsíců
  2. 12 měsíců
  3. 18 měsíců

L_424. Jestliže dojde na letadle k poškození, závadě nebo jiným změnám, která mají za následek neplnění podmínek, za nichž bylo vydáno osvědčení letové způsobilosti (OLZ), může letecký úřad (v ČR Úřad pro civilní letectví) ve výjimečných případech povolit na základě žádosti provozovatele přelet takového letadla na místo, kde může být opraveno
  1. zásadně ne
  2. ne
  3. ano

L_425. Povolení k technickému přeletu lze vydat letadlu, jestliže dojde na letadle k poškození, závadě nebo se vyskytnou jiné okolnosti (např. prošlé lhůty předepsané plánované údržby), které mají za následek neplnění podmínek, za nichž bylo vydáno osvědčení letové způsobilosti (OLZ). Povolení k technickému přeletu vydává ve své kompetenci
  1. Ministerstvo dopravy a spojů (Odbor civilního letectví)
  2. Úřad pro civilní letectví (ÚCL)
  3. výkonný ředitel provozovatele letadla (provozovatel)

L_438. Úkolem technické údržby letadla je
  1. odstranit závady letadla
  2. zajistit udržení požadované rovně letové způsobilosti v souladu se schválenými postupy
  3. zajistit provedení technického nálezu na letadle

L_439. Neprovedení předepsané údržby má vliv na dočasnou ztrátu platnosti Osvědčení letové způsobilosti (OLZ)
  1. jednoznačně a nekompromisně
  2. obvykle
  3. v opakovaných případech

L_445. Údržba letadla je
  1. souhrn činností zajišťujících zachování spolehlivosti v leteckém provozu systémem prohlídek, ošetření a oprav
  2. souhrn činnosti zajišťujících zachování způsobilosti k leteckému provozu systémem prohlídek, ošetření a oprav
  3. souhrn činností zajišťující provozuschopnost letadla systémem prohlídek, ošetření a oprav

L_446. Provozovatel musí vést záznamy o zjištěných závadách (poruchách) a poškozeních a o jejich odstranění o provedených opravách i splnění požadavků závazných bulletinů a příkazů k zachování letové způsobilosti (PZZ. pozn. v angličtině A.D. - Airworthiness Directive)
  1. jen u závažných závad, poruch, poškození a PZZ (A.D.)
  2. ano - jednoznačně, prokazatelně a závazně
  3. jen o opravách, bulletinech a PZZ (A.D.)

L_447. Veškeré opravy a odstranění závad (poruch) na letadle, motorech, vrtulích a výstroji musí být provedeny tak 1. aby byla zachována, případně obnovena způsobilost výrobku a to v souladu se schválenými postupy 2. musí být kromě návodů na opravy stanoveno, které opravy mů dle JAR-145) že provádět provozovatel nebo které výhradně autorizována opravna (např.
  1. jen 1. je správná odpověď
  2. část 1. i 2. jsou správné odpovědi
  3. část 2. platí jen pro dopravní letadla, část 1. Je správná odpověď

L_448. Každá závada (porucha) mající vliv na letovou způsobilost, která byla zjištěna na letadle, systémech, pohonné jednotce a jeho výstroji musí být odstraněna před zahájením dalšího letu
  1. ano - musí být odstraněna před zahájením dalšího letu
  2. nemusí být odstraněna před zahájením dalšího letu
  3. s výjimkou závady, kdy bylo leteckým úřadem uděleno povolení k technickému přeletu s jednoznačně stanovenými omezeními

L_449. Každá závada (porucha), která byla zjištěna na letadle, systémech, motoru (vrtuli) a výstroji musí být odstraněna před zahájením dalšího letu
  1. ano
  2. ne
  3. s výjimkou závad uvedených v předpise schváleném leteckým úřadem (např. Seznam závad, s kterými je povolen vzlet nebo Seznam minimálního vybavení tzv. Minimum equipment list - MEL)

L_450. Veškerou technickou údržbu na letadle, systémech, motorech (vrtulích), výstroji a letadlových celcích rozdělujeme do následujících souborů činností
  1. plánovaná údržba a neplánovaná údržba (odstraňování závad)
  2. plánovaná údržba, neplánovaná údržba, údržba a opravy letadlových celků, provádění příkazů k zachování letové způsobilosti (PZZ/A.D.), bulletinů a modifikací
  3. plánovaná údržba a údržba podle stavu (O.C. - On. Condition)

L_451. Hlavními (závaznými) kriterii pro plánování a provádění údržby letadel jsou
  1. nalétané hodiny (FH), počty přistání/Cykly (CYC), kalendářní doba (CT)
  2. nalétané hodiny (FH), počty přistání/Cykly (CYC)
  3. kalendářní doba (CT), nalétané hodiny (FH)

L_453. Každé letadlo provozované v ČR a udržované podle schváleného programu údržby, které není udržováno podle individuálního programu údržby schváleného Úřadem pro civilní letectví (ÚCL), musí pro další uvolnění do provozu projít závazně následující prohlídkou
  1. roční prohlídkou podle lhůt a kritérií stanovených ÚCL
  2. prohlídkou typu „A“
  3. prohlídkou typu „C“

L_454. Technická dokumentace výrobků letadlové techniky obsahuje tyto dokumenty
  1. doklady způsobilosti, průvodní technická dokumentace, provozní technické doklady, výrobní dokumentace, doklady změnové služby
  2. doklady způsobilosti, průvodní technická dokumentace, provozní technické doklady
  3. doklady způsobilosti, průvodní technická dokumentace, provozní technické doklady, doklady změnové služby

L_455. Je letová příručka nedílným a doplňujícím dokladem k Osvědčení letové způsobilosti (OLZ)? Musí být schválena leteckým úřadem?
  1. není doplňujícím dokladem k OLZ, ale musí být schválena leteckým úřadem
  2. ano
  3. ne

L_456. Provozní příručka je u provozovatele vydávána v návaznosti na letovou příručku. Může být vydána v oddělených částech odpovídajících zvláštním požadavkům provozu. Musí však obsahovat nejméně údaje požadované národním předpisem
  1. L2
  2. L6
  3. L8/A

L_458. Potvrzení o údržbě letadla se vystavuje
  1. vždy před každým letem
  2. tam, kde to vyžadují předpisy pro provoz letadel jej vystavuje provozovatel jako samostatný doklad dle kritérií stanovených leteckým úřadem
  3. pro provedení jakéhokoliv stupně údržby na letadle

L_459. Záznamy v palubním deníku se musí provádět
  1. min. 1xtýdně a hůlkovým písmem
  2. min. 2x týdně a čitelně bez škrtání nebo vymazávání
  3. průběžně, inkoustem nebo propisovací tužkou dle pokynů v záhlaví palubního deníku

L_460. Popsaný palubní deník se musí uschovat tak, aby byly k dispozici úplné záznamy o vykonaných letech v posledních
  1. 6 měsících
  2. 12 měsících
  3. 24 měsících

L_461. Osvědčení letové způsobilosti (OLZ) je doklad, kterým Úřad pro civilní letectví ČR (ÚCL) potvrzuje, že dané letadlo (konkrétní výrobní číslo) je způsobilé k leteckému provozu. Obsahuje (OLZ) mimo jiných povinných údajů též lhůtu jeho platnosti?
  1. ne
  2. ano
  3. obsahuje jen datum vystavení

L_463. Průvodní technická dokumentace obsahuje informace a pokyny nutné pro zajištění bezpečného a plynulého provozu letadla. Vydává ji výrobce a schvaluj letecký úřad. Zahrnuje tyto základní dokumenty
  1. technický popis, dokumentaci pro obsluhu, údržbu a opravy
  2. letovou příručku, technický popis, doklady změnové služby
  3. letovou příručku, technický popis, dokumentaci pro obsluhu, údržbu a opravy

L_464. Provozní technické doklady letadla zahrnují soubor dokumentů pro evidenci a dokladování údajů z provozu letadla. Patří sem letadlová kniha, motorové knihy, vrtulové záznamníky, kniha hlášení závad a podobně
  1. ano
  2. ne
  3. patří sem i palubní deník

L_465. Letová příručka je: 1. Příručka závazných pokynů a informací pro posádku 2. doplňujícím dokladem Osvědčení letové způsobilosti (OLZ) 3. dokument obsahující postup nouzové evakuace letadla 4. dokument schválený leteckým úřadem státu provozovatele
  1. jen 1., 2. je správná odpověď
  2. jen 1.,2.,4. je správná odpověď
  3. všechny části 1.,2.,3.,4. jsou správné odpovědi

L_466. Letová kniha: 1. Je součástí provozních technických dokladů letadla 2. slouží k vedení záznamů o provozu, údržbě a opravách 3. musí být vystavena pro každé letadlo s platným Osvědčením letové způsobilosti (OLZ)
  1. odpovědi 1., 2, 3. jsou správné
  2. odpovědi 1., 2. jsou správné
  3. odpovědi 2., 3. jsou správné

L_467. Mezi doklady letadla patří mimo jiné ve smyslu příslušné závazné vyhlášky Osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku ČR a Osvědčení letové způsobilosti. Tyto doklady musí být v originále uloženy
  1. na Ministerstvu dopravy a spojů (Odbor civilního letectví)
  2. na palubě letadla a v Leteckém rejstříku ÚCL ČR
  3. u provozovatele letadla