navigace

verze 150815:0004 - pro zpracovani byly pouzity materialy z http://www.aeroklub.zamberk.cz/school.php

N_1. Osa zemská je myšlená přímka středem země kolmá na rovník. Místa, kde protíná povrch země, se nazývají póly (točny). Jsou to póly
  1. magnetické
  2. zeměpisné
  3. totožné
N_2. Poloha zeměpisného a magnetické pólu je
  1. totožná
  2. není shodná
  3. magnetický pól je vždy na východ od zeměpisného
N_3. Malá kružnice je
  1. kružnice, jejíž rovina neprochází středem zeměkoule
  2. poledník, který prochází rovníkem na opačné straně
  3. jakákoliv kružnice na povrchu země neprocházející průsečíkem nultého poledníku a rovníku
N_4. Velká kružnice je
  1. největší kružnice na zeměkouli
  2. průsečík roviny, která prochází středem zeměkoule s povrchem zeměkoule
  3. pouze rovník a nultý poledník
N_5. Zeměpisný poledník je
  1. část kružnice, jejíž rovina je kolmá na zemskou osu
  2. polovinou poledníkové kružnice
  3. kružnice kolem zeměkoule
N_6. Nultý poledník je
  1. poledník, na kterém se zeměpisná šířka i délka rovnají 0
  2. poledník procházející hvězdárnou v Greenwich, ovšem pouze na malé kružnici
  3. poledník, zvaný též základní, procházející hvězdárnou v Greenwich
N_7. Zeměpisné souřadnice nám udávají
  1. název určitého místa
  2. zeměpisnou polohu určitého místa
  3. polohu časového pásma
N_8. Dříve než v Praze vychází slunce
  1. v Londýně
  2. v Paříži
  3. v Moskvě
N_9. 225 stupňů je vedlejší světová strana
  1. jihovýchod
  2. severozápad
  3. jihozápad
N_10. 045 stupňů je vedlejší světová strana
  1. severovýchod
  2. severozápad
  3. jihozápad
N_11. Pro přesnější označení směru užíváme
  1. radiány
  2. směrníky
  3. stupně
N_12. Směr měříme ve stupních
  1. ve směru otáčení hodinových ručiček
  2. proti směru otáčení hodinových ručiček
N_13. Směr měříme
  1. od nultého poledníku
  2. od severu zeměpisného místního poledníku
  3. od směrníku
N_14. Pro označení směru používáme zásadně skupinu čísel
  1. třímístnou
  2. dvoumístnou
  3. podle potřeby
N_15. Zeměpisný sever a jih
  1. mění se v závislosti na roční době
  2. působí na něj magnetismus země
  3. nemění polohu
N_16. Zeměkoule je
  1. ideální koule
  2. rotační elipsoid na pólech zploštělý
N_18. Konvergenci poledníků vypočítáme
  1. RZD - ZZŠ
  2. RZD * sin
  3. ZZD * ZZŠ
N_19. Konverzní úhel je
  1. sbíhavost poledníků
  2. směr letadla k úhlu větru
  3. úhel, který svírá ortodroma a loxodroma v bodech, které jsou na zeměkouli spojeny oběma čarami
N_20. Konverzní úhel vypočteme vzorcem
  1. RZD - SZŠ
  2. (RZD * sin SZŠ)/2
  3. RZD * sin SZŠ
N_33. Sever magnetický je směr, který
  1. určuje magnetka kompasu na který nepůsobí žádné vedlejší rušivé vlivy
  2. je určený myšlenou přímkou, která vede středem země a protíná její povrch v bodech, které nazýváme sever magnetický a jih magnetický
  3. změříme na mapě
N_34. Deklinace je úhel mezi severem
  1. zeměpisným a kompasovým
  2. magnetickým a kompasovým
  3. zeměpisným a magnetickým
N_35. Deklinace je největší
  1. v blízkosti pólů
  2. na rovníku
  3. na jižní polokouli
N_36. Deklinace je způsobena
  1. vlivem střídání ročních období
  2. rozdílnou polohou severu kompasového a zeměpisného
  3. rozdílnou polohou severu zeměpisného a magnetického
N_37. Zápis D = +2 znamená
  1. západní, tj. kladnou deklinaci
  2. východní, tj. zápornou deklinaci
  3. východní, tj. kladnou deklinaci
N_38. Zápis D = -4 znamená
  1. západní, tj. kladnou deklinaci
  2. západní, tj. zápornou deklinaci
  3. východní, tj. zápornou deklinaci
N_39. Izogona je
  1. čára spojující magnetický a zeměpisný pól
  2. přímka, na které leží stejné agony
  3. čára spojující místa se stejnou deklinací
N_40. Agona je
  1. čára spojující místa s kladnou deklinací
  2. čára spojující místa se zápornou deklinací
  3. izogona, kde deklinace je nulová
N_41. Deviace je způsobena
  1. magnetickými předměty v blízkosti magnetky kompasu
  2. magnetismem Země
  3. průběhem denní doby
N_42. Zápis d = +2 znamená, že kompasový sever je
  1. západně od severu magnetického
  2. východně od severu magnetického
  3. západně od severu zeměpisného
N_43. Zápis d = -3 znamená, že kompasový sever je
  1. západně od severu magnetického
  2. východně od severu magnetického
  3. západně od severu zeměpisného
N_44. Je-li sever magnetický východně od severu zeměpisného, deklinace je
  1. východní a označuje se +
  2. západní a označuje se -
  3. východní a označuje se -
N_45. Je-li sever magnetický západně od severu zeměpisného, deklinace je
  1. východní a označuje se +
  2. východní a označuje se -
  3. západní a označuje se -
N_46. Magnetické poledníky jsou
  1. čáry na mapě spojující místa o stejné deviaci
  2. směry poledníků k severu zeměpisnému
  3. směry magnetických siločar do kterých se staví magnetka kompasu
N_47. Průměrná deklinace je nyní v ČR
  1. 0,5 - 2 stupně
  2. 1 - 5 stupňů
  3. 3 - 7 stupňů
N_48. Deviační tabulka slouží
  1. k určení magnetického severu
  2. k určení rozdílu mezi deklinací a severem zeměpisným
  3. k určení hodnoty deviace letadla v základních směrech
N_49. Pokud je Kz = 050°, D = 2°E, d = +5°, pak je
  1. Km = 052°, Kk = 057°
  2. Km = 048°, Kk = 053°
  3. Km = 048°, Kk = 043°
N_50. Pokud je Kz = 225°, D = +3°, d = +3°, pak je
  1. Km = 228°, Kk = 231°
  2. Km = 222°, Kk = 219°
  3. Km = 222°, Kk = 225°
N_51. Pokud je Kz = 285°, D = 4°W, d = -8°, pak je
  1. Km = 281°, Kk = 273°
  2. Km = 289°, Kk = 297°
  3. Km = 281°, Kk = 290°
N_52. Pokud je Kz = 015°, D = -5°, d = +2°, pak je
  1. Kmag = 010°, Kk = 012°
  2. Kmag = 010°, Kk = 008°
  3. Kmag = 020°, Kk = 018°
N_53. Pokud na mapě, kde souřadnicová síť je orientována k severu magnetickému zjistíte, že Kmag = 070°, D = 7°W, d= +6°, pak je
  1. Kz = 063°, Kk = 057°
  2. Kz = 063°, Kk = 069°
  3. Kz = 077°, Kk = 083°
N_54. Pokud na mapě, kde souřadnicová síť je orientována k severu magnetickému zjistíte, že Kmag = 142°, D = 4°E, d =+4°, pak je
  1. Kz = 138°, Kk = 134°
  2. Kz = 146°, Kk = 138°
  3. Kz = 146°, Kk = 150°
N_55. Pokud na mapě, kde souřadnicová síť je orientována k severu magnetickému zjistíte, že Kmag = 357°, D = 1°W, d= -5°, pak je
  1. Kz = 356°, Kk = 002°
  2. Kz = 358°, Kk = 002°
  3. Kz = 356°, Kk = 351°
N_63. Která z dále uvedených podmínek je nejdůležitější pro srovnávací navigaci?
  1. navigační příprava
  2. dobrá mapa
  3. viditelnost země
N_64. Navigace výpočtem je
  1. srovnávání vypočtených časů se skutečností
  2. podkladem celé práce pro navigační vedení letadla
N_65. V civilním letectví pracujeme s následujícími rychlostmi
  1. IVR, OVR, PVR, TR
  2. plánovaná, ověřená, PVR, TR
  3. indikovaná, zeměpisná, PVR, TR
N_66. Pravá vzdušná rychlost (PVR) je
  1. IVR opravená o výšku (tedy hustotu vzduchu)
  2. OVR opravená o teplotu a výšku (tedy hustotu vzduchu)
N_67. Traťová rychlost (TR) je
  1. rychlost, kterou nám udává rychloměr
  2. rychlost vůči vzduchové hmotě
  3. rychlost, kterou letadlo letí vůči zemi
N_68. Opravená vzdušná rychlost (OVR) je
  1. rychlost opravená o teplotu
  2. rychlost opravená o hustotu prostředí
  3. IVR opravená o kalibrační chybu polohy rychloměru
N_69. Trať plánovaná (Tp) je trať po které
  1. se chceme pohybovat
  2. letadlo skutečně letí
  3. se chceme pohybovat, opravená o úhel snosu
N_70. Trať letěná (Tl) je trať
  1. po které letadlo skutečně letí
  2. plánovaná trať mezi dvěma body
  3. po které chceme letět
N_71. Úhel mezi severem zeměpisným a plánovanou tratí, měřený od severu zeměpisného je
  1. úhel větru na trať
  2. úhel letadla
  3. plánovaný traťový úhel zeměpisný
N_72. Úhloměrem měříme trať
  1. ze směru vzletu
  2. od severu zeměpisného
  3. od severu magnetického
N_73. Pro směr a sílu větru používáme zkratku V/v
  1. první písmeno značí sílu větru a druhé směr větru
  2. první písmeno značí směr větru a druhé sílu větru
N_74. Úhel snosu je
  1. úhlový rozdíl mezi prodlouženou osou letadla a tratí letěnou
  2. rozdíl ve stupních mezi Kz a směrem větru
  3. úhlový rozdíl mezi severem zeměpisným a magnetickým
N_75. Úhel snosu se měří
  1. od severu zeměpisného k trati
  2. od Kz k trati letěné
  3. mezi kursem magnetickým a kursem kompasovým
N_76. Pro správné stanovení smyslu úhlu snosu platí, že
  1. vítr snáší letadlo z Kk na trať letěnou
  2. vítr snáší letadlo z Kz na trať
  3. vítr snáší letadlo z trati plánované na Kz
N_77. Velikost úhlu větru na trať může být
  1. 0 - 360°
  2. 0 - 180°
  3. 0 - 045°
N_78. Úhel snosu se značí
  1. L + / P -
  2. L - / P +
N_79. Z hlediska srovnávací orientace je barevně nejkontrastnější
  1. jaro
  2. léto
  3. podzim
N_80. Při provádění srovnávací orientace během letu orientujete mapu
  1. tak, aby se daly dobře číst nápisy na mapě
  2. podle význačných orientačních bodů
  3. tak, aby směr letu přenesený do mapy byl rovnoběžný s podélnou osou letadla
N_81. Během letu orientujete mapu
  1. podle význačných orientačních bodů
  2. podle terénu
  3. podle údajů kompasu
N_82. Ke ztrátě orientace za letu může dojít především
  1. není-li mapa správně orientovaná podle světových stra
  2. je-li kouřmo
  3. nejsou-li stranou od letadla vidět dobře orientační body
N_83. Při provádění srovnávací orientace je vždy spolehlivější
  1. pozorně prohlížet terén pod letadlem
  2. soustředit pozornost na význačný orientační bod
  3. vyhledat a určit několik orientačních bodů
N_84. Při srovnávání mapy s terénem je nejdůležitější
  1. přesné hodinky
  2. pozorně prohlížet terén pod letounem
  3. zběhlost ve čtení map
N_85. Hlavními navigačními přístroji jsou
  1. variometr, rychloměr, sklonoměr
  2. rychloměr, kompas, hodiny
  3. výškoměr, kompas, variometr
N_86. Kritický bod je
  1. místo na trati plánované, ze kterého je stejná časová vzdálenost do místa startu i do místa přistání
  2. místo na trati kam až letadlo může doletět, aby se za současného stavu paliva mohlo vrátit na výchozí letiště
N_87. Provádíte-li zatáčku na sever podle magnetického kompasu, zatáčku
  1. přetočíte
  2. nedotočíte
  3. zastavíte přesně na zamýšleném kursu
N_88. Provádíte-li zatáčku na jih podle magnetického kompasu, zatáčku
  1. přetočíte
  2. nedotočíte
  3. zastavíte přesně na zamýšleném kursu
N_89. Provádíte-li zatáčku na západ podle magnetického kompasu, zatáčku
  1. přetočíte
  2. nedotočíte
  3. zastavíte přesně na zamýšleném kursu
N_90. Provádíte-li zatáčku na východ podle magnetického kompasu, zatáčku
  1. přetočíte
  2. nedotočíte
  3. zastavíte přesně na zamýšleném kursu
N_95. Magnetický kompas ukazuje přesně kurs, pokud letíte
  1. na sever nebo na jih
  2. na východ nebo na západ
  3. bez změny výšky a změny rychlosti
N_96. Letíte po trati kursem magnetickým 075°, US = L 10°. Pokud se musíte vrátit, otočíte na
  1. Km = 255°
  2. Km = 235°
  3. Km = 245°
N_97. Letíte po trati kursem magnetickým 310°, US = P 5°. Pokud se musíte vrátit, otočíte na
  1. Km = 140°
  2. Km = 130°
  3. Km = 120°
N_104. Mění se čas na nultém poledníku i při přechodu na letní čas v ČR?
  1. ano
  2. ne
N_105. Doba východu a západu slunce se mění
  1. s roční dobou
  2. působením magnetického pole zeměkoule
  3. intensitou slunečního záření
N_106. Občanské svítání a občanský soumrak začíná, když je slunce pod horizontem
  1. 6°
  2. 3°
  3. 8°
N_107. Zeměkoule je rozdělena na
  1. 24 časových pásem
  2. 12 časových pásem na východ a 12 na západ
  3. každý stupeň má své časové pásmo
N_108. Středovým poledníkem nultého pásma je
  1. UTC
  2. poledník, procházející hvězdárnou v Greenwich v Anglii
  3. poledník, procházející městem Oxford v Anglii
N_109. Okrajovými poledníky časových pásem jsou
  1. 22° 30´ na každou stranu od středového poledníku pásma
  2. 15° na každou stranu od středového poledníku pásma
  3. 7° 30´ na každou stranu od středového poledníku pásma
N_110. Středovými poledníky časových pásem na východ a na západ od nultého poledníku jsou
  1. 15°, 30°, 45°, 60° atd.
  2. 7° 30´, 15°, 22° 30´, 30° atd.
  3. 5°, 10°, 15°, 20° atd.
N_111. Časová změna jednoho časového pásma je
  1. 30 minut
  2. 1 hodina
  3. 2 hodiny
N_112. Změn polohy slunce na obloze za jednu hodinu je
  1. 5 stupňů zeměpisné délky
  2. 15 stupňů zeměpisné délky
  3. 20 stupňů zeměpisné délky
N_113. Změna polohy slunce na obloze o 15 stupňů časově představuje
  1. 30 min
  2. 90 min
  3. 60 min
N_114. 1 stupeň zeměpisné délky představuje časově
  1. 1 min
  2. 4 min
  3. 6 min
N_115. Zkratka UTC používaná v civilním letectví pro čas je
  1. čas odvozený od LMT
  2. čas jarní rovnodennosti
  3. atomový čas koordinovaný k času astronomickému
N_116. Časový rozdíl mezi středovými poledníky časových pásem a okrajovými poledníky časových pásem je
  1. 60 min
  2. 90 min
  3. 30 min
N_117. Je čas měřený na poledníku v Greenwich současně místním i pásmovým časem?
  1. ne
  2. ano
N_118. Překonáme-li datumovou čáru směrem na západ
  1. připočteme kalendářní den
  2. odečteme kalendářní den
N_119. Rozdíl mezi UTC a letním časem v ČR je
  1. 1 hodina
  2. není žádný
  3. 2 hodiny
N_120. Rozdíl mezi UTC a zimním časem v ČR je
  1. 2 hodiny
  2. 1 hodina
  3. není žádný
N_121. Podle tabulky jste zjistil, že východ slunce na 15°E bude v 06° 24´. Chcete-li zahájit let s východem slunce z letiště ležícím na 17° 30´E, můžete tento let zahájit nejdříve v
  1. 06° 24´
  2. 06° 14´
  3. 06° 34´
N_122. Podle tabulky jste zjistil, že východ slunce na 15°E bude v 05° 24´. Chcete-li zahájit let s východem slunce z letiště ležícím na 19o 30´E, můžete tento let zahájit nejdříve v ZT
  1. 05° 06´
  2. 05° 14´
  3. 05° 34´
N_123. Podle tabulky jste zjistil, že západ slunce na 15°E bude v 19° 35´. Letíte na letiště ležící na 07° 30´E. Musíte přistát v ZT do
  1. 19° 35´
  2. 19° 05´
  3. 20° 05´
N_124. Podle tabulky jste zjistil, že západ slunce na 15°E bude ve 20° 05´. Letíte na letiště ležící na 05°E. Musíte přistát v ZT do
  1. 20° 45´
  2. 19° 25´
  3. 20° 05´
N_125. Zeměpisnou délku 45° 30´můžete vyjádřit v časových jednotkách jako
  1. 4 hodiny 10 minut
  2. 3 hodiny 2 minuty
  3. 2 hodiny 1 minuta
N_126. Čas 2 hodiny 2 minuty můžete vyjádřit zeměpisnou délkou
  1. 30° 30´
  2. 15° 10´
  3. 45° 10´
N_127. Zobrazit zemský povrch v rovině je
  1. možné bez zkreslení
  2. není možné bez zkreslení
N_128. V civilním letectví se používají mapy se zobrazením
  1. geodetickým
  2. obecným
  3. jednoduchým
N_129. Měřítko mapy se obvykle uvádí v číselné i grafické formě, někdy i slovně
  1. ano
  2. ne
N_130. Vrstevnice (izohypsy) jsou uzavřené prostorové křivky spojující místa o stejné
  1. nadmořské výšce
  2. záporné výšce, tzv. hloubnice
  3. deklinaci
N_131. Letecká mapa ICAO 1 : 500 000 je věrohodná
  1. v tratích a plochách
  2. v úhlech, tratích a plochách
  3. v úhlech
N_132. Letecká mapa ICAO 1 : 500 000 se používá pro navigační lety, protože je věrohodná
  1. v plochách
  2. v tratích a úhlech
  3. v plochách, tratích a úhlech
N_133. Skutečný, zcela holý, povrch země se soušemi, nerovnostmi a hladinami moří se nazývá
  1. projekce mapy
  2. topografická plocha
  3. topografická situace
N_134. Pravé projekce map
  1. používají úhlů 90°
  2. jsou matematické
  3. jsou geometrické
N_135. Letecké navigaci vyhovují nejlépe mapy, které
  1. jsou v měřítku 1 : 500 000
  2. mají přesné úhly
  3. věrně zobrazují topografickou situaci a úhly
N_136. Které z uvedených měřítek je největší
  1. 1 : 1 000 000
  2. 1 : 100 000
  3. 1 : 500 000
N_137. Mapa 1 : 500 000 patří mezi měřítka
  1. malá
  2. velká
  3. střední
N_138. Vrstevnice jsou křivky spojující místa o stejné
  1. deviaci
  2. deklinaci
  3. nadmořské výšce
N_139. Terénní útvary jako jsou lesy, louky, jezera, hrady, silnice, železnice atd, nazýváme
  1. projekcí mapy
  2. topografickou plochou
  3. topografickou situací
N_140. 10 cm na mapě 1 : 200 000 odpovídá ve skutečnosti
  1. 50 km
  2. 20 km
  3. 200 km
N_141. 12 cm na mapě 1 : 250 000 odpovídá ve skutečnosti
  1. 25 km
  2. 30 km
  3. 50 km
N_142. 9cm na mapě 1 : 500 000 odpovídá ve skutečnosti
  1. 45 km
  2. 50 km
  3. 60 km
N_143. 6 cm na mapě 1 : 100 000 odpovídá ve skutečnosti
  1. 30 km
  2. 60 km
  3. 90 km
N_144. Směr východ odpovídá kursu
  1. 270°
  2. 180°
  3. 090°
N_145. Směr západ odpovídá kursu
  1. 270°
  2. 180°
  3. 090°
N_146. Směr sever odpovídá kursu
  1. 180°
  2. 360°
  3. 090°
N_147. Kurs 045° je směrem na
  1. severozápad
  2. jihovýchod
  3. severovýchod
N_148. Kurs 175° je zhruba směrem na
  1. sever
  2. jihozápad
  3. jih
N_149. Kurs 320° je zhruba směrem na
  1. sever
  2. severovýchod
  3. severozápad
N_192. V ČR podle AIP GEN 1-2-1 se používají jednotky pro vzdálenosti
  1. metry
  2. námořní míle/kilometry
  3. pouze kilometry
N_193. V ČR podle AIP GEN 1-2-1 se používají jednotky pro výšky
  1. metry
  2. centimetry a metry
  3. stopy a metry
N_194. V ČR podle AIP GEN 1-2-1 se používají jednotky udávající směr a sílu větru pro vzlet a přistání
  1. magnetické stupně, m/sec a uzly
  2. zeměpisné stupně a m/sec
  3. zeměpisné stupně a km/hod
N_195. V ČR podle AIP GEN 1-2-1 se používají jednotky udávající viditelnost
  1. km a metry
  2. námořní míle a metry
  3. námořní míle a km
N_196. Údaje pro nastavení výškoměru se udávají
  1. v milimetrech
  2. v hektopascalech
  3. ve stopách
N_197. Horizontální rychlost se udává
  1. ve stopách
  2. v uzlech
  3. v km/hod, v m/sec a v uzlech
N_198. Čas se udává
  1. ve stupních
  2. v hodinách, minutách a sekundách s tím, že minuta začíná 1.sec a končí 60.sec
  3. v hodinách, minutách a sekundách s tím, že minuta začíná ve 30.sec předchozí minuty a končí ve 30.sec následující minuty